České muzeum hudby
České muzeum hudby schraňuje materiály s hudební tématikou ve sbírkách Národního muzea. Ve svých fondech uchovává na 700 000 dokladů hudební historie – rozsáhlý notový archiv, fonotéku, sbírku hudebních nástrojů, nebo pozůstalosti či sbírky Muzea Bedřicha Smetany a Muzea Antonína Dvořáka.
Pomník Bedřicha Smetany v Hořicích
Kolínský fenomén František Kmoch
Vlasta Burian. Král komiků na gramofonových deskách
Vrchlický a hudba
Leoš Janáček na Bertramce
Příběh Smetanovy Mé vlasti a její první souborné provedení
Hudební archivář Vlastimil Blažek (1878–1950)
Vzpomínka na Milana Poštolku (1932–1993)
Josefína Kounicová, Dvořákova múza a švagrová
Florentinský pochod Julia Fučíka slaví 115 let
Miroslav Venhoda (1915–1987)
Zabalené do středověku
Premiéra Dvořákovy Armidy
Cesta Smetanovy Prodané nevěsty ke 100. představení
„Návštěva u profesorky Marie Zunové“, filmový snímek z roku 1957
Karel Hašler – Oblíbený písničkář na gramofonových deskách
Bedřich Smetana (1824–1884)
Památník Jaroslava Ježka
Památník Josefa Suka
Den otevřených dveří v Českém muzeu hudby
Obnovená krása divadelních kostýmů Smetanových oper
Antonín Dvořák: Můj život a dílo
Na turné
Má vlast
Sbírka hudebních nástrojů
Sbírka hudebněhistorického oddělení
Sbírka Muzea Antonína Dvořáka
Sbírka Muzea Bedřicha Smetany
Výzkum v Českém muzeu hudby je zaměřený především na prameny ve vlastních fondech, které zkoumá hlavně z hlediska hudební historiografie, ikonografie, organologie a také z hlediska ochrany a zpřístupnění kulturního dědictví v paměťových institucích. Týmové výzkumy byly v poslední době podpořeny jedním grantem GA ČR a jedním grantem NAKI II. Ostatní výzkum probíhá v rámci Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) Ministerstva kultury ČR. Pro mladé pracovníky existuje také možnost zapojit se do výzkumu pomocí interních grantů Národního muzea.
Výsledky svého výzkumu zveřejňují pracovníci především v recenzovaných časopisech, v edicích Národního muzea i v dalších publikacích. Specifickou formou jsou notové edice především autografů, nacházejících se ve sbírkách muzea. Vlastní platformu představuje recenzovaný časopis Českého muzea hudby Musicalia, který vychází v česko-anglické verzi a je také přístupný online na webu Sciendo.
Pracovníci Českého muzea hudby prezentují své výzkumy na domácích i mezinárodních konferencích a formou workshopů – z domácích konferencí se účastní každoročně na Mezinárodní výroční konferenci České společnosti pro hudební vědu, kterou České muzeum hudby spolupořádá. Pravidelně vystupují na také na zahraničních konferencích mezinárodních odborných asociací – IAML (The International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) a IASA (The International Association of Sound and Audiovisual Archives). Kromě toho referují na sympoziích, která tematicky souvisejí s předmětem výzkumu v Českém muzeu hudby.
České muzeum hudby spolupracuje na vědeckých úkolech s dalšími institucemi – s Národní knihovnou ČR, Akademií věd ČR, Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity, Filozofickou fakultou Olomoucké univerzity aj.
Fondy
V online katalozích jsou ukládány nové přírůstky, postupně však systematicky probíhá rekatalogizace, proto je vždy nutné pracovat také s naskenovanými katalogy.
Hudebněhistorické oddělení
- Naskenované katalogy
Při vyhledávání hudebnin je nutné pracovat s oběma naskenovanými katalogy.
Národní muzeum – České muzeum hudby – katalog hudebnin 1
Národní muzeum – České muzeum hudby – katalog hudebnin 2
Národní muzeum – České muzeum hudby – ostatní katalogy
Obsahuje tyto naskenované katalogy: fond nenotových rukopisů (G), hudební knihovna, periodika, osobní fondy hudebníků - Online katalog Národního muzea – Českého muzea hudby
(hudebněhistorické oddělení, Centrum pro dokumentaci populární hudby a nových médií)
Muzeum Bedřicha Smetany
- Online katalog Národního muzea – Českého muzea hudby – Muzea B. Smetany
- Online katalog Národního muzea - Českého muzea hudby - Muzea B. Smetany - scénografie
- Muzeum B. Smetany – soupis výtvarné sbírky
- Muzeum B. Smetany – soupis sbírky fotografií
- Muzeum B. Smetany – soupis sbírky trojrozměrných předmětů
- Muzeum B. Smetany – soupis sbírky nenotových rukopisů a tisků
Muzeum Antonína Dvořáka
Posláním Českého muzea hudby je soustavné shromažďování, uchovávání a zpřístupňování pramenů hudební kultury v širokých souvislostech na území Čech v období od středověku do současnosti, stejně jako předmětů dokládajících hudební aktivity osob či institucí pocházejících z Čech v zahraničí a recepce jejich tvorby nebo činnosti.
Cílem je také uchovat a rozvíjet postavení muzea jako největšího a nejvýznamnějšího hudebněhistorického pracoviště tohoto typu v České republice, které je uznáváno i v zahraničí.
Již od počátku založení Národního muzea v roce 1818 byly sbírány hudebniny a hudební nástroje, jednalo se však pouze o sběr doplňkový a neexistovala samostatná hudební sbírka. Přestože sbírky hudební povahy již v 19. století zásadně narůstaly, samostatné hudební oddělení se podařilo založit až v roce 1946. Základem se stala sbírka hudebnin oddělená od Knihovny Národního muzea a sbírka hudebních nástrojů vyčleněná z oddělení historické archeologie. V roce 1947 byl stanoven na základě nejnovějších trendů hudební vědy nový sbírkotvorný program, který je v zásadě funkční do současnosti. Většina sbírkových fondů vznikla v této době – ke sbírce hudebních nástrojů a notovému archivu přibyl fond nenotových rukopisů, fond hudební ikonografie, sbírka libret, knihovna, tisková dokumentace (programy, plakáty apod.). Teprve v 60. letech byla založena fonotéka a v polovině 80. let vznikl fond pozůstalostí. V roce 1976 bylo založeno Muzeum české hudby – ke stávajícímu hudebnímu oddělení byla připojena monografická muzea Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, jež byla do této doby provozována na spolkovém základě. V roce 2001 se Muzeum české hudby přejmenovalo na České muzeum hudby – změna názvu totiž lépe vystihuje sbírkotvorný princip muzea. V roce 2008 ke stávající struktuře přibylo Centrum pro dokumentaci populární hudby a nových médií.
Prvním sídlem samostatného hudebního oddělení se v roce 1950 stal Velkopřevorský palác na Malé Straně, kde byla také v roce 1954 otevřena rozsáhlá a systematická expozice hudebních nástrojů.
Tento palác byl však v rámci restitučního řízení na počátku 90. let vrácen původnímu majiteli.
Nové sídlo získalo České muzeum hudby v bývalém dominikánském kostele sv. Máří Magdalény na Malé Straně. Pro potřeby Českého muzea hudby byl kompletně zrekonstruován – vznikly zde rozsáhlé expoziční prostory, depozitáře, pracovny a studovna. Nový objekt muzea s expozicí hudebních nástrojů byl pro veřejnost otevřen 22. 11. 2004.
O více než 250 000 sbírkových předmětů pečuje muzeum ve vlastních restaurátorských dílnách a pro oblast hudebních nástrojů je přední institucí – provozuje Metodické centrum dokumentace, konzervace a restaurování hudebních nástrojů.
Dvorana a konferenční sál slouží ke koncertům profesionálních a amatérských hudebníků, pro konference, nejrůznější společenské akce, či různé doprovodné programy ke stálé expozici a výstavám.
Muzeum buduje nové kapacity mimopražských depozitářů, které poskytnou stále se rozšiřujícím sbírkám vhodné podmínky pro dlouhodobé uchování.