Dnešní historické jádro Jáchymova jen stěží připomíná jeho slavnou éru, ve třicátých letech 16. století byl však Jáchymov (St. Joachimsthal, Sancti Joachimi Vallis) se svými osmnácti tisíci obyvatel údajně druhým největším sídlem v zemi. Vzkvétal i po kulturní stránce: proslulá latinská škola se už čtyři roky po založení města (1516) stala regulérní městskou školou. Vznikla zde knihovna přístupná nejen žákům, ale také lékařům, horníkům a dalším zájemcům o vzdělání. Místní naleziště stříbra se ovšem postupně vyčerpávala a úpadek města na sebe nenechal dlouho čekat. Ke změnám přispěla i rekatolizace této luterstvím výrazně ovlivněné oblasti. Snížení počtu obyvatelstva z tisíců na několik set proměnilo Jáchymov po roce 1600 na město mnohem menšího významu. To se týkalo také knihovny, která stagnovala a získala již jen několik nových přírůstků.
Jaké zprávy máme o výuce hudby ve škole nebo o pěvecké účasti žáků při bohoslužbách? Bohužel musíme konstatovat, že nevelké. Ztráty hudebních pramenů byly rozsáhlé, zvlášť pokud šlo o hlasové knihy, tedy zpěvníky určené pro jednu hlasovou skupinu. V hudebněhistorickém oddělení Českého muzea hudby jsou uloženy knihy Cantus a Quinta vox – torzo z původního vícesvazkového kompletu (CZ-Pnm VII E 9/a, b). Donátoři těchto svazků, Benedikt Hentschel a Georg Schlaginhaufen, patřili k předním jáchymovským osobnostem. První z nich pracoval jako lékárník a městský lékař, také druhý byl městským lékařem (ale i správcem mlýna), oba pak opakovaně figurují mezi radními.
Zpěvníky obsahují výběr z vokální polyfonie od čtyřhlasů až po šestnáctihlasé dvojsborové kompozice, shrnuté ve dvou tiscích a rukopisném přívazku. Tisky vyšly v Norimberku (1600, 1601), rukopis je o málo mladší. Najdeme zde slavná jména autorů především italských, německých a nizozemských. Do rukopisné části bylo navíc zapsáno dvanáct skladeb dosud téměř neznámého jáchymovského rodáka a skladatele Jakoba Schedlicha (⁕ cca 1587 – † 29. 12. 1669), varhaníka, varhanáře a radního.
Repertoár hlasových knih z Jáchymova, zejména ten z rukopisného přívazku, je srovnatelný a často i shodný s dochovanými prameny z jiných luterských škol, např. z univerzity v Helmstedtu v Dolním Sasku, ze Zwickau, Löbau nebo z Grimmy. Je dobré si uvědomit, že se v luterských chrámech mohlo i nadále zpívat latinsky a zněla tu díla katolických skladatelů. A naopak, mnozí skladatelé protestantského vyznání komponovali na latinské texty a nezříkali se ani moderní dvojsborové techniky.
Latinská škola v Jáchymově zanikla v roce 1627. Osudy hlasových knih a dalších školních hudebních pramenů, které dnes již nedohledáme, byly pravděpodobně stejně dramatické jako osudy celého města a regionu. Proto je každý nález tohoto druhu velmi cenný a nenahraditelný.
Autorka textu: PhDr. Dagmar Štefancová
