2025/17/1-2
ISSN : 1803-7828 (Print), 2533-5634 (Online)
Vedoucí redaktor : Tereza Žůrková
Vedoucí redaktor : Tereza Žůrková
Dvojhlasé Sanctus na rukopisném zlomku ve fondu Národního muzea – Českého muzea hudby
Martin Horyna
Když před padesáti lety napsal Jaromír Černý studii Středověký vícehlas v českých zemích, mezi skladbami psanými technikou výměny hlasů (Stimmtausch), které patří k nejstarším památkám vícehlasu na našem území, vymezil skupinu tří skladeb na text mešního Sanctus (Sanctus II, Sanctus III, Sanctus…
Mathias de Sayve, skladatel rudolfínské Prahy a jeho tisk Liber primus motectorum quinque vocum (1595)
Petr Daněk, Petra Alexová
Studie pojednává o skladateli a zpěvákovi Mathiasovi de Sayve, který působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Přináší nové informace k jeho životu a působení ve funkci dvorního hudebníka. Zároveň se snaží zhodnotit jeho kompoziční dílo. Charakterizuje sbírky skladeb, v nichž je zastoupen, a…
K čemu sloužily Smetanovy/Smetanovi klavírní výtahy
Milan Pospíšil
Článek se po stručném vymezení termínu klavírní výtah zabývá Smetanovým aranžováním cizích a vlastních skladeb určených původně jinému obsazení nástrojových a vokálních hlasů pro klavír. Aranžmá orchestrálních skladeb pro dva a čtyři klavíry byla určena pedagogickým potřebám. Některé vlastní…
Sukův Lístek do památníku a další rukopisy z pozůstalosti Marie Wachsmannové
Jana Vojtěšková
Článek se zabývá několika předměty z pozůstalosti Marie Wachsmannové (1866–1943), mezi nimiž se dochoval především její památník a několik dopisů od Josefa Suka (1874–1935). Klavíristka Marie Wachsmannová byla na počátku 90. let 19. století krátce Sukovou múzou. Skladatel jí věnoval několik…
Vladislav V. Šak a jeho filharmonie
Věra Šustíková
Vladislav Vladislavovič Šak (1894–1977) byl klavírista, dirigent, skladatel a hudební podnikatel. Stál u založení Uměleckého klubu a byl jeho prvním předsedou. V roce 1919 založil firmu Presto, koncertní, divadelní, vydavatelskou, nakladatelskou a tiskařskou společnost s. r. o. Vydával časopisy…
Pozůstalost Jarmila Burghausera jako důležitý zdroj poznání jeho života a díla
Markéta Hallová
Studie objasňuje, jak se dostávala pozůstalost po českém hudebním vědci, skladateli, organizátorovi, sbormistrovi, dirigentovi a skautském činovníkovi Jarmilu Burghauserovi (1921–1997) do Národního muzea – Muzea Antonína Dvořáka (NM–MAD). Zde zůstává uložena a bude nyní odborně zpracována ve svém…