Pro studium kulturních vztahů, mobility a adaptací představují severozápadní Čechy vhodné území, svou geomorfologickou pestrostí, zdroji kamenných surovin (vhodných pro výrobu kamenných nástrojů) i rovnoběžkovou komunikační prostupností určenou údolími řek. Pozdní paleolit (asi 12000–9600 př. Kr.) je posledním stupněm starší doby kamenné, který v dobách měnících se přírodních podmínek konce posledního glaciálu umožňuje sledovat proměňující se lidské adaptace i na území velikosti Čech. Mezolit, střední doba kamenná (9600–5500 př. Kr.) je obdobím skupin lovců, sběračů a rybářů intenzivně využívajících všechny typy krajin a zdrojů potravy.
Známá velká devastace krajiny sice značně znepřístupnila či zničila nemalou část území, přesto objevy z posledních let slibují přinést hodnotná zjištění. Projekt zahrnuje heuristickou i terénní část a využívá mezioborové spolupráce s přírodovědci (palynoložka dr. V. Jankovská, Botanický ústav AV ČR v.v.i.; petroarcheolog prof. A. Přichystal, Ústav geologických věd, Masarykova univerzita). Dojde k analýze vybrané souborů nálezů z lokalit pozdního paleolitu a mezolitu, v několika regionech (Karlovarsko, Kadaňsko, Mostecko) i pozic v krajině (horská údolí i nížiny). V centru pozornosti stojí sídelní strategie pozdně glaciálních a holocenních lovců a sběračů, jejich subsistenční a prostorové chování a kontakty sledovatelné studiem surovin jejich kamenných nástrojů. Částečně nepublikovaný nálezový fond (dílem umístěný ve sbírkách NM), včetně vzácných lokalit z česko-německé hranice v Krušných horách, bude doplněn a testován povrchovou prospekcí a drobnými sondážemi.
Název projektu: Nové impulzy k poznání pozdního paleolitu a mezolitu severozápadních Čech
Období: 2019-2020
Poskytovatel: Národní muzeum
Typ projektu: Interní grant
Řešitel za NM: Mgr. Jan Eigner
Předpokládané výsledky/výstupy:
Výstupem projektu bude analýza a vyhodnocení dvou vybraných segmentů archeologie pozdního paleolitu a mezolitu severozápadní části Čech. Předběžně jsme zvolili zpracování regionu Kadaňska a doklady osídlení v podhůří i na temenu Krušných hor na Mostecku. Obě studie by měly reprezentativně představit šíři kontextů, prostorové i chronologické vztahy a širší souvislosti lovecko-sběračského osídlení na českém severozápadě.
