Fotosbírka Náprstkova muzea

Fotosbírka Náprstkova muzea vznikla shromážděním cenného fotografického materiálu pořízeného v mimoevropských zemích, primárně s etnografickou tematikou. Průběžně je doplňována nákupy či dary. Mezi autory snímků je řada významných cestovatelů, vědců i fotografů 19. a 20. století. Tematicky je velmi rozmanitá, zachycuje architekturu, krajinu, lidské typy i lidské činnosti v mimoevropských oblastech i reportážní snímky z výprav cestovatelů. I když bývá prezentována jako jeden celek, administrativně ji tvoří dvě části: podsbírka č. 836 – Negativy a diapozitivy a podsbírka č. 837 – Fotografie, filmy, videozáznamy a jiná média.

Podsbírka negativů a diapozitivů obsahuje přes 37 000 inventárních čísel. Zhruba dvě třetiny tvoří fotografické negativy. Právě negativy pořízené přímo v terénu mají největší informační hodnotu, neboť zachycují obraz přímo tak, jak jej autor zachytil, v nejvyšší kvalitě a bez dodatečných úprav.

Nejstarší negativy ve sbírce pořídil cestovatel E. S. Vráz v roce 1887 na území dnešní Ghany, nejmladší vznikly až na sklonku 20. století. Reprezentují tak i technický vývoj, kterým prošla fotografická technika.

Nejrozsáhlejší soubory pochází z činnosti E. S. Vráze, Václava Šolce, Bedřicha Machulky, Viktora Mussika, Věry Šťovíčkové, Dany Heroldové či J. L. Erbena. Méně rozsáhlé, ale neméně důležité jsou soubory negativů A. V. Friče či J. V. Daneše.

Diapozitivy představují unikátní doklad o způsobu prezentace mimoevropských kultur u nás. Sloužily totiž jako doprovod cestopisných přednášek. Zejména na konci 19. století a v první polovině 20. století byly cestopisné přednášky doprovázené „světelnými obrazy“, tedy promítáním diapozitivů, velmi oblíbené. Pro širokou veřejnost představovaly takové přednášky často jedinou možnost, jak poznat vzdálené země. Pro cestovatele šlo o možnost výdělku i vlastní prezentace.

Nejvíce diapozitivů ve sbírce pochází z činnosti E. St. Vráze, ale zastoupeni jsou i další významní čeští cestovatelé: Bedřich Machulka, Josef Ladislav Erben, A. V. Novák, Barbora Markéta Eliášová, A. V. Frič či J. V. Daneš. Zajímavé srovnání k diapozitivům jednotlivých osobností nabízí rozsáhlý soubor diapozitivů z Vysoké školy zemědělské, které byly využívány při výuce.

Fotografie, filmy a další média tvoří menší část fotosbírky, jen kolem 5000 inventárních čísel. V drtivé většině jde o fotografie na papírové podložce, filmy a další média tvoří jen okrajovou část. Mezi nejcennější a nejvíce rozsáhlé soubory patří kolekce suvenýrových fotografií, které shromáždil cestovatel Josef Kořenský při svých cestách kolem světa (1893–1894) a do Austrálie a Asie (1900–1901).

Obě části Fotosbírky Náprstkova muzea nabízí mnoho unikátního obrazového materiálu, který dalece přesahuje vymezení mimoevropské etnografie. Kromě vlastní obrazové informace má řada snímků vazby na významné osobnosti. V řadě případů tvoří ucelenou osobní pozůstalost s fondy archivu Náprstkova muzea a sbírkovými předměty z dalších podsbírek (např. E. St. Vráz, Josef Kořenský, Bedřich Machulka a další).

Snímky z Fotosbírky Náprstkova muzea slouží jako doprovod článků, knih i výstav, ale jsou s úspěchem prezentovány také samostatně. Díky probíhající digitalizaci jsou dostupné i on-line na portálu Národního muzea Vademecum a eSbírky.