Sídlo Kroužkovací stanice je situováno v rozlehlé zahradě v ulici Hornoměcholupská v Praze-Hostivaři. Ta byla založena jako arboretum panem Janem Koukalem zřejmě kolem roku 1930. Později zde také vystavěl dům, který spolu s ní daroval Národnímu muzeu a do kterého byla v roce 1984 umístěna Kroužkovací stanice NM.
Kroužkovací stanice vznikla v roce 1934 v rámci Československé ornitologické společnosti. Ač vedena na dobrovolnické fázi (nejprve dr. Josefem Jirsíkem a později ing. Otou Kadlecem), přímo spolupracovala s Národním muzeem a její kroužky nesly označení N. MUSEUM PRAHA. Teprve v roce 1964 byla za vydatné podpory význačných osobností naší ornitologie doc. W. Černého a dr. J. Hanzáka zřízena dne 1. listopadu Kroužkovací stanice Národního muzea jako vědecké pracoviště v rámci zoologického oddělení. Jejího vedení se ujal dr. Jiří Formánek, který funkci vedoucího zastával až do roku 2001. V roce 1978 nastoupil dr. Jaroslav Škopek, který zde pracoval do roku 2005. V současnosti má stanice 3 pracovníky (J. Cepák, L. Fuchsová, P. Klvaňa).
Kroužkovací stanice je specifická nejen svým sídlem, ale i postavením v rámci Národního muzea. Nemá vlastní sbírku a kroužkování ptáků provádí školení dobrovolníci po celé České republice. Hlavní náplní práce je koordinace činnosti dobrovolných spolupracovníků a shromažďování a zpracování získaných dat. Další důležitou součástí je i komunikace v rámci mezinárodní organizace EURING, která zajišťuje spolupráci v rámci všech kroužkovacích centrál v Evropě s cílem jednotné organizace a jednotnosti metodiky kroužkování. Naše centrála má nyní ve své databázi přes 3.5 miliónů záznamů a 300 tisíc zpětných hlášení a nálezů v digitalizované podobě, další 2 milióny historických záznamů uložených v kartotéce jsou postupně zpracovávány. Digitální databáze Rings Online aplikace byla spuštěna na podzim roku 2016. Její obrovskou výhodou je možnost vkládání dat o okroužkovaných jedincích přímo do databáze, přesností určení místa kroužkování i nálezu a v neposlední řadě také možností záznamu biometrických údajů. Významně se urychlila komunikace mezi stanicí a kroužkovateli, nálezci kroužků nebo pozorovateli okroužkovaných jedinců z řad veřejnosti. Prezentace a popularizace Databáze kroužkovací stanice je využívána nejen tuzemskými, ale i zahraničními badateli a v posledních letech byla data ke zpracování poskytnuta několika desítkám jednotlivců i institucím. V rámci výzkumu spolupracujeme se všemi předními ornitologickými pracovišti a vědeckými institucemi. Význačným milníkem byla publikace Atlasu migrace ptáků ČR a SR, ve kterém byla zpracována data o tahu našich ptáků do roku 2002. V rámci spolupráce s katedrou zoologie na Přírodovědecké fakultě UK se podílíme na terénních cvičeních pro studenty a lekcí v rámci přednášky Avifauna Evropy.
Pro zájemce o kroužkování je každoročně pořádán Kurz pro začínající kroužkovatele na Třeboňsku, který je nedílnou součástí přijímacího řízení. Stejně přínosnou akcí, nejen pro kroužkovatele, je Aktiv spolupracovníků Kroužkovací stanice, který se tradičně koná v Kostelci nad Černými lesy a každoročně se ho účastní kolem 150 kroužkovatelů a zájemců o kroužkování. Pravidelně pořádáme akce pro veřejnost a ukázky kroužkování pro školy a příměstské tábory. Časopis Kroužkovatel, na jehož vydávání se podílíme, přináší nejen zajímavosti z kroužkování, ale i roční souhrnné zprávy s výsledky kroužkování a vzdělávací články. V neposlední řadě lze Kroužkovací stanici nalézt i na sociální síti, kde ji lze sledovat na Facebooku.
