Ostatky osob se známými biografickými údaji představují unikátní materiál pro všechna odvětví fyzické antropologie, zvláště pokud je možné studovat celé rodiny. Umožňují ověřovat zavedené metody a vytvářet a testovat nové, zmapovat jejich zdravotní stav a případné nálezy pak konfrontovat s historickými prameny. Na druhou stranu pak osteobiografický výzkum může přinést zcela nové poznatky o událostech v životě studovaných osobností, které nebyly nikdy zaznamenány, a není možné je jiným způsobem zjistit. Antropologické oddělení Národního muzea se výzkumem pozůstatků historicky známých osobností a jejich rodin zabývá již od svého vzniku. Před bezmála třiceti lety započalo s výzkumem rodu říšských hrabat Šporků a nástupnického rodu Swéerts-Sporcků. První fáze výzkumu se zaměřila na ověření příbuzenských vztahů pomocí morfologických osteologických znaků, a dále na výzkum zdravotního stavu zakladatele rodu, generála Jana Nepomuka hraběte Šporka ze 17. století, na jehož kostře bylo nalezeno několik zhojených bitevních zranění a také onemocnění. Ve vojenské kariéře však pokračovali jeho potomci z rodu Swéerts-Sporck i během 19. století, a aktivně se také účastnili válečných konfliktů. Život jim však nemusela poznamenat pouze zranění, která utrpěli během prezenční služby nebo dokonce v boji. Genealogie rodu ukazuje, že životní podmínky v dětství mohla u některých členů rodu v tomto období negativně ovlivnit i předčasná úmrtí jejich otců, neboť jde o dobu, kdy rod pomalu ztrácel na prestiži i hmotném zajištění, což je pak dovedlo až k rozprodávání některého svého majetku. Jak ukázaly nepočetné studie několika málo aristokratických rodin, ačkoli se jedná o nejvyšší vrstvu společnosti s odpovídajícím socioekonomickým statusem, ani jim a jejich dětem se nevyhýbala závažná vrozená i získaná onemocnění.
Projekt 1) navazuje na paleopatologickou analýzu zakladatele rodu generála Jana Nepomuka Šporka ze 17. století; 2) za přispění dosud neprostudovaných historických písemností a s využitím nejnovějších, v paleopatologii aplikovatelných metod přinese nové, prozatím nepublikované a jinými způsoby nezjistitelné komplexní informace o zdravotním stavu příslušníků vyšší aristokracie na našem území z období 19. století s přihlédnutím k negativním událostem v jejich dětství a pozdější vojenské službě. Předmětem výzkumu jsou zejména osobnosti Josefa Philippa Friedricha Karla hraběte Swéerts-Sporcka, svobodného pán z Reistu, Laakenu a Blauenthurnu, c. k. komořího a rytmistra ve vojsku (10. 2. 1809 Krakov – 12. 11. 1848 Liberec), jeho sourozenců Barbary hraběnky von Rothkirch-Panthen (9. 2. 1810 Krakov – 7. 10. 1873 Praha) a Philippa Benita (9. 2. 1810 Krakov – 4. 7. 1817 Lysá nad Labem), a dále pak jeho bratrance Josefa, c k. ředitele podacího protokolu zemské vlády v Haliči (7. 7. 1788 Praha – 11. 2. 1855 Lvov), jeho syna Moritze Gustava, kadeta u 30. pěšího pluku a c. k. nadporučíka zemské obrany, nositele válečné medaile a námořnického kříže (12. 5. 1821 Lvov – 21. 11. 1882 Kuks), a konečně snachy Celiny Pauliny de Noblée (10. 8. 1832 Hamburk – 13. 7. 1914 Lázně Kynžvart). 

Název projektu: Osteobiografie a paleopatologie ostatků hraběcího rodu Swéerts-Sporck v kontextu dobových písemných pramenů (Čechy, 19. století)
Období: 2021–2022
Poskytovatel: Národní muzeum
Typ projektu: Interní grant
Řešitel za NM: Mgr. Jan Cvrček
Další účastníci projektu: Mgr. Zdeněk Vytlačil

Předpokládané výsledky/výstupy:
Hlavním výstupem projektu bude odborný recenzovaný článek v periodiku s impakt faktorem (např. International Journal of Paleopathology, Archives of Oral Biology) či Scopus, a dále recenzovaný článek v Časopise Národního muzea. Dalším výstupem bude prezentace výsledků na tuzemské odborné konferenci.



Sdílení na sociálních sítích

Cvrček Jan, Mgr.

E-mail: jan.cvrcek@nm.cz
Telefon: 224 497 855



Rozumím