Epifytické lišejníky jsou silně citlivé na znečištění ovzduší (zejména na zvýšený obsah oxidů síry a dusíku), což bylo od 50. let minulého století jednou z hlavních příčin jejich ústupu až vymizení. Zasažena byla zejména severní a severozápadní část našeho území. Po odstranění hlavních zdrojů znečištění (odsíření podkrušnohorských tepelných elektráren v 90. letech) se lišejníky na tato území postupně vrací.
Obzvláště výhodným substrátem pro navracející se lišejníky jsou husté porosty křovin. Zejména hlohy a trnky jsou osidlovány širokým spektrem druhů. Zajímavé je, že v rekolonizačním procesu se často uplatňují zcela jiné druhy, než které byly na daném území původně udávány, jsou to i druhy považované v ČR za vzácné nebo zcela nově se na našem území vyskytující. Vytvářejí se zcela nová společenstva, kde společně rostou druhy se značně odlišnými ekologickými nároky, mísí se druhy nitrofilní i acidofilní nebo např. druhy vlhkých boreálních či horských oblastí s druhy typickými pro teplomilné doubravy nižších poloh.
Název projektu: Křovinaté porosty jako hotspoty výskytu vzácných druhů epifytických lišejníků
Období: 2019–2020
Poskytovatel: Národní muzeum
Typ projektu: Interní grant
Řešitel za NM: Mgr. Lada Syrovátková
Další účastníci projektu: Ing. Miriam Kuchaříková
Předpokládané výsledky/výstupy:
Projekt si klade za cíl přinést nové poznatky o rekolonizačním procesu a zhodnotit změny v rozšíření a ekologii vzácných druhů epifytických lišejníků. Výsledky budou publikovány v recenzovaném časopise.
