Památník Jana Palacha ve Všetatech spadající pod Národní muzeum byl slavnostně otevřen 9. října 2019. Vznikl z původního vesnického Palachova rodného domku s malou zahradou. Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA atelieru navrhli v rámci umělecko-architektonické soutěže nadčasový projekt, který vnímá Palachovo sebeupálení jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy celé jeho rodiny. Současně ale projekt otevírá Palachův odkaz široké veřejnosti a vytváří z něj věc veřejnou. Hlavním úkolem bylo zachytit a interpretovat hrdinský Palachův skutek, jeho vliv na osudy společnosti a samotné rodiny, citlivě včlenit Památník do prostoru Všetat a v neposlední řadě si poradit s komplikovaným prostorem domu, kde Jan Palach strávil své dětství a mládí.
Kniha Hrana vypráví o životě Jana Palacha a společnosti v jeho době i v současnosti, o architektuře a její schopnosti promlouvat i o naší osobní roli v utváření světa. V knize se prolínají současné fotografie Památníku Jana Palacha ve Všetatech společně s dobovými fotografiemi z dětství a mládí Jana Palacha. Velmi výrazné jsou zde především symboly, které jsou obsaženy v architektonické a výtvarné vrstvě domu, stejně jako informace soustředěné v historické expozici muzea. Podoba památníku je symbolem situace, kdy do života země, rodiny a člověka zasáhla zvenčí hrana zla a s ní výzva. Zdůrazňuje význam činu spočívající v uslyšení dějinného apelu jednotlivcem a vyzdvihuje tak v univerzální rovině platnost Palachova činu i pro současnost. Odkazuje nás k naslouchání výzvám dneška a osobní reakci na ně.
Kniha Hrana od Pavly Melkové a Petra Blažka doplňuje samotný památník o příběh, který se skrývá za architektonickým provedením této jedinečné stavby. Vydalo ji Národní muzeum v grafické úpravě Roberta V. Nováka s fotografiemi Ester Havlové. Kniha vyšla v české a anglické verzi.
Kromě Památníku Jana Palacha ve Všetatech spravuje Národní muzeum také tzv. Palachův pylon. Jedná se o pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Tento ocelový pylon navrhl architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen. K dokončení realizace a umístění plastiky na ocelový pylon však nakonec v původním termínu nedošlo a pylon byl dlouhé roky ponechán nedostavěn. Jeho dokončení se před nedávnem ujalo Národní muzeum a 17. listopadu 2020 ho představilo veřejnosti.
