Přírodovědecké muzeum
Od samotného založení Národního muzea v roce 1818 patří kolekce přírodnin k jeho největší sbírkovým fondům. Staráme se o více než 15 miliónů sbírkových předmětů starých od několika miliard let až po současnost.

Okna do pravěku
Sály minerálů
Příměstský tábor v Přírodovědeckém muzeu
Výstava nejzajímavějších fotografií City Nature Challenge 2025: Praha
Expedice Národního muzea
Po více než 300 letech byly identifikovány ostatky významného barokního lékaře Jana Františka Löwa z Erlsfeldu
Ohlédnutí za City Nature Challenge 2025
Další ročník City Nature Challenge je tu! Amatérská pozorování pomáhají odborníkům objevit nové druhy
In memoriam Jan Sovák (*13. 2. 1953 – †14. 4. 2025)
Ohlédnutí za osobností prof. RNDr. Radima Nováčka (*1905 – †1942)
Unikátní nález dosud neznámého druhu pravěké šelmy se podařil paleontologům Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK, po Francii je to druhý podobný objev v Evropě
Vzrušující výsledek práce našich mykologů – nový rod a druh houby z Bělověžského pralesa v Polsku
Sbírky Národního muzea pomohly objasnit migraci do Británie v době bronzové
V Národním muzeu můžete spatřit nejslavnějšího nosorožce světa
Národním muzeum má novou unikátní sbírku zkamenělin!
Neslyšící návštěvníci v Nové budově Národního muzea nahlédnou díky znakovému průvodci do fascinujícího světa živočichů
Paleontologové Národního muzea vyzvedli pozůstatky třetihorní želvy
Entomologická sbírka
Paleontologická sbírka
Lichenologická sbírka
Botanická sbírka a herbář
Mykologická sbírka
Geologická sbírka
Sbírka broušených drahých kamenů
Petrografická sbírka
Sbírka tektitů
Sbírka meteoritů
Mineralogická sbírka
Sbírka savců
Sbírka ryb
Sbírka bezobratlých živočichů kromě hmyzu
Sbírka obojživelníků a plazů
Areál Přírodovědeckého muzea v Horních Počernicích je moderní výzkumné a sbírkové pracoviště, disponující specializovaným pracovním vybavením (např. elektronová mikrosonda CAMECA SX 100, práškový rentgenový difraktometr Bruker D8 Advance, skenovací elektronový mikroskope Hitachi S-3700 N, ramanův spektrometr ThermoScientific DXR, výpočetní tomograf Micro-CT SkyScan 1172, digitální mikroskope Keyence VHX-2000, skiagrafický roentgen Cosmos a samostatnou biomolekulární laboratoří).
Muzeum je také zapojeno do projektu SYNTHESYS, který zajišťuje infrastrukturu mezi evropskými výzkumnými institucemi a sdružuje 20 evropských muzeí, univerzit a botanických zahrad. Tyto instituce mohou díky finanční podpoře Evropské unie navštěvovat přírodovědci z celého světa a odborně zpracovávat jejich sbírkového fondy. Mezi dalšími zahraniční projekty, do kterých bylo muzeum v posledních letech zapojeno, patří např. Evropský migrační atlas nebo Europeana Creative.
Pracovníci Přírodovědeckého muzea publikovali v roce 2017 167 publikačních výsledků hlášených do RIV, z toho 106 impaktovaných článků. Výsledky své vědecké činnosti prezentovali formou 55 příspěvků na tuzemských či mezinárodních konferencích. V rámci projektové činnosti se podíleli na řešení 17 projektů a řešili 19 výzkumných cílů v rámci institucionální podpory IP DKRVO.

Podstatný podíl na přírodovědných sbírkách Národního muzea měl již od jeho založení Kašpar Maria hrabě Šternberk. Byl to všestranný přírodovědec a vůdčí osobnost mezi zakladateli muzea. Díky jeho velkorysým darům a darům zakladatelů a členů Společnosti vlastenského musea v Čechách disponovalo muzeum již od svého založení rozsáhlým přírodovědným sbírkovým fondem.
V 19. století vedle univerzity představovalo muzeum hlavní centrum přírodovědy v Českých zemích a jsou s ním těsně spojena jména předních přírodovědců (kromě hraběte Kašpara M. Šternberka např. August Carl Joseph Corda, Karel Bořivoj Presl i Jan Svatopluk Presl, Franz Xaver Maxmilian Zippe, Maxmilian Dormitzer, August Emanuel Reuss, Jan Krejčí, Antonín Frič a další). Od 28. ledna 1851 již fungoval při muzeu samostatný Přírodovědecký sbor sdružující jednotlivé přírodovědné obory a organizující vědeckou a popularizační činnost.
Samotnou organizační složkou Národního muzea bylo Přírodovědecké muzeum formálně ustanoveno až 1. května 1964.
V současnosti má celkem osm oddělení (viz sekce oddělení) a je jedním z pěti odborů Národního muzea. Nachází se v pražské městské části v Horních Počernicích, kde jsou umístěné jeho sbírky, laboratoře a zázemí pro zaměstnance. Rozsáhlé stěhování všech přírodovědných sbírek trvalo několik let a bylo ukončeno v roce 2014.
Přírodovědecké muzeum svou činností plní tři hlavní úkoly. Prvním je rozšiřování a správa sbírek přírodovědného charakteru a průběžné dokumentování přírody nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Druhým úkolem je vědecké zpracování sbírek a organizace vlastního výzkumu na tuzemské i mezinárodní úrovni. Třetím úkolem je potom představování svých sbírek a výsledků vědecké činnosti široké veřejnosti prostřednictvím výstav, přednášek, populárně naučných publikací atd.
Asi nejvýraznější dominantou přírodovědných sbírek je 22,5 metrů dlouhá, přes čtyři tuny vážící kostra plejtváka myšoka (Balaenoptera physalus). Kostra byla poprvé představena veřejnosti 28. listopadu 1888 a od roku 1893 je vystavena v dnešní Historické budově Národního muzea.
