Mineralogicko-petrologické oddělení
Mineralogicko-petrologické oddělení vzniklo současně se založením muzea v roce 1818. Oddělení je zaměřeno na sbírkové materiály geologických oborů a spravuje šest nezávislých sbírek: mineralogickou, petrografickou, geologickou, meteoritů, tektitů a broušených drahých kamenů.

Sbírka broušených drahých kamenů
Petrografická sbírka
Sbírka tektitů
Sbírka meteoritů
Mineralogická sbírka
Výzkum v mineralogicko-petrologickém oddělení je primárně zaměřen na studium sbírkových předmětů a prostředí z kterého jsou nebo byly získávány. Vzhledem k tomu, že již prosté určení minerálního druhu obvykle není možné jen na základě vnější morfologie, je při výzkumu využíváno celého kompexu instrumentálních metod (elektronová mikroanalýza, rentgenová prášková difrakce, vibrační spektroskopie apod.). Výzkumné aktivity v mineralogicko-petrologickém oddělení probíhají v rámci projektů NAKI a GAČR, stejně jako tří dilčích cílů institucionálního financování (DKRVO) zaměřených na mineralogii lokalit, mineralogii vybraných minerálů a minerálních skupin a petrologický a petroarcheologický výzkum. V neposlední řadě mladší pracovníci oddělení jsou i řešiteli interních grantů Národního muzea.
Výsledky výzkumu v mineralogicko-petrologickém oddělení jsou vedle prezentací na tuzemských i mezinárodních konferencích publikovány formou odborných prací v recenzovaných periodikách, především obsažených v databázích Scopus a Web of Science. Publikační činnost oddělení se zaměřuje na získání co nejkvalitnějších výstupů, v průměru publikuji jeho pracovníci více než deset impaktovaných (WoS) prací ročně.
Sbírky mineralogicko-petrologického oddělení vznikly současně se založením Vlasteneckého, později Národního, muzea v Praze v roce 1818 z podnětu hraběte Kašpara M. Sternberga. Jejich základem se stala právě sbírka minerálů, věnovaná Kašparem Sternbergem. Četnými dary sbírka rychle rostla a především česká šlechta pokládala za svou povinnost následovat Sternbergův příklad. Mineralogicko-petrologické oddělení je zaměřeno na sbírkové materiály geologických oborů bez vztahu k fosilnímu záznamu života a podle specializace dnes sbírky oddělení zahrnují šest dílčích, ale evidenčně a uspořádáním samostatných odborných sbírek – mineralogickou, petrografickou, geologickou, meteoritů, tektitů a broušených drahých kamenů.
Aktivity mineralogicko-petrologického oddělení lze principálně rozdělit do tří specifických, ale vzájemně provázaných a úzce souvisejících oblastí – sbírkotvorné aktivity a péče o stávající sbírkový fond, vědecko-výzkumné aktivity a popularizační aktivity včetně práce s veřejností (příprava trvalých expozic a krátkodobých výstav, popularizace vědeckých poznatků, poradenská činnost, přednášky, besedy, exkurze).
Moderní správa a doplňování sbírek stejně jako vědecko-výzkumná činnost je z velké části umožněna postupně získaným bohatým přístrojovým vybavením oddělení - zejména elektronovým mikroanalyzátorem (Cameca SX100), rentgenovým práškovýn difraktometrem (Bruker Advance), Ramanovým a IR spektrometrem (Thermo Nicolet) a řadou optických mikroskopů (Nikon, Leica, Olympus) pro práci v dopadajícím, odraženém i procházejícím světle. Přístrojové vybavení oddělení je hojně využiváno i kolegy z jiných oddělení Národního muzea i dalších pracovišť v ČR i zahraničí. Neméně důležitá je i spolupráce pracovníků oddělení s amatérskými zájemci o obor, včetně pomoci při určování nálezů, vyhledávání informací apod.
