Botanické oddělení

Kašpar Maria Sternberg  (*6. 1. 1761 Praha – †20. 12. 1838 Březina) 

Šlechtic, přírodovědec mezinárodního významu, botanik, paleontolog, geolog, historik, organizátor báňského školství, světoobčan, myslitel, mecenáš, politik, obrozenec. 

Naprosto zásadní je Sternbergova snaha o zřízení muzea; patří mezi zakladatelské osobnosti Národního (tehdy Vlastenského) muzea v Praze a muzejního časopisu, byl organizátor evropského vědeckého kongresového i společenského života přírodovědců a lékařů, člen mnoha evropských i českých odborných společností (např. Botanická společnost v Řezně, president Vlastenecké hospodářské společnosti, čestný člen Královské české společnosti nauk). I po téměř 200 letech od jeho úmrtí jsou jeho život i práce stále inspirující. 

Byl členem dómské kapitoly v Řezně a dvorním a komorním radou řezenského biskupa, představitele tehdy samostatného Řezenského knížectví. V Řezně založil botanickou zahradu, která je dnes součástí veřejného parku. Po smrti svého bratra Jáchyma (1755–1808) zdědil panství Radnice a Darová a roku 1810 se natrvalo usadil na zámku v Březině u Rokycan. K panství patřilo kromě pozemkového majetku i 19 dolů na černé uhlí a doly na železnou rudu. Kromě správy majetku a hospodářské činnosti se však Sternberg na svém sídle velmi zaníceně zabýval také vědou a sběrem přírodnin. Čile si dopisoval s předními osobnostmi vědeckého i kulturního života své doby (např. J. Berzelius, J. W. Goethe, A. Humboldt, C. Metternich, Ch. G. Nees von Esenbeck, K. B. Presl, A. J. Puchmajer). 

U březinského zámku K. M. Sternberg (dále též K. M. S.) založil rozsáhlou botanickou zahradu s vytápěnými skleníky, kde pěstoval rostliny z celého světa. I díky tomu uvedl ve své době Březinu a Radnicko ve známost přírodovědců z celé Evropy, kteří sem často přijížděli (Majer 1997). V současnosti je bývalá zahrada součástí veřejně přístupného zámeckého parku a vyhrazeného prostoru. 

Jako botanik se K. M. Sternberg intenzivně věnoval mj. taxonomii lomikamenů (rodu Saxifraga) – publikoval monografii rodu, „Revisio Saxifragarum“ (1810), s dalšími dvěma dodatky (1822, 1831). Jeho jméno nese rod Sternbergia (čeleď Amaryllidaceae), který na jeho počest pojmenoval jeho přítel F. P. A. Waldstein. Jako fytopaleontolog i florista působil zvláště na Radnicku, dále na Šumavě, v Alpách i jinde. Zpracoval historii botanického výzkumu v Čechách (1818). Jeho velký herbář se stal základem sbírek Národního muzea, kam ho věnoval hned při jeho založení. 

Kašparův botanický zájem se na Březině projevil zejména na čtyřech místech označených v následující mapě na Obr. 1 číslicemi 1-4 (a mnohde je dodnes dobře patrný):): 

1) Pozemek vlastní botanické zahrady doložené dobovými mapami (viz např. indikační skica a císařský povinný otisk stabilního katastru z roku 1839 – viz Obr. 1) a samotný zámecký park. Vedle relativně dlouhověkých okrasných dřevin (cypřišky, jedlovec kanadský, klokoč zpeřený, pěnišníky) zde dodnes vytrvávají i některé, často velmi nápadné, druhy bylin pocházejících nepochybně z kultury, avšak dnes již v lokalitě naturalizované - např. kolotočník ozdobný, řimbaba (kopretina) velkolistá, štětka (štětička) větší, pérovník pštrosí, vrbina tečkovaná či křídlatka sachalinská. 

2) Části obory a také lesní část Kašparova myť nad novým dvorem, kde se vysazovaly exotické dřeviny. Porosty zanikly na konci 19. století (Barchánek 1940, 1947). 

3) Jihozápadní stráň nad dnešním koupalištěm, kde je dosud zřejmých sedm paralelních teras. Autoři se domnívají, že se jedná o stanoviště pro výsadbu bylin ve volnosti. 

4) Tzv. Ostrov – lokalita na svahu nad Korečnickým potokem západně od zámeckého parku, resp. pod současným fotbalovým hřištěm, které se důkladněji věnoval Maloch (1900). 

Obr. 1. Březina – Císařský povinný otisk stabilního katastru 1839 (listy 02, 05). Mapy znázorňují situaci zámku zatím jen s bočními objekty, dům pro hosty, dům zahradníka se skleníky u botanické zahrady se středovou vodní a mokřadní plochou. Park s pravidelnou částí na západ od zámku a hustou sítí cest je omezen příjezdovou cestou ke dvoru. Za touto cestou pokračují louky a mladý listnatý les. Na jižním výřezu je dvůr se čtyřmi křídly, vnější sýpkou, ovocným sadem a pastvinami se stromy směrem k lesu (na severní pastvině p. č. 742 byl později zřízen nynější lom, jižní je zalesněna). Pavilon Salon je upravený ze zbytků hradu. Na Dubovém vrchu jsou jen holé skály. Číslice 1-4 orientačně vyznačují lokality zmiňované výše v textu - park s botanickou zahradou, obora, stráň nad koupalištěm a Ostrov. 

Návrat k odkazu Ladislava Lábka  

Zakladatel Národopisného muzea Plzeňska Ladislav Lábek už v roce 1932 vyzýval k většímu zájmu o osobnost výjimečného učence i o lokalitu, která se stala na sklonku plodného života jeho působištěm a v níž jsou dodnes otisknuty stopy jeho mnohostranného působení. 

"... Na Březině dávali si dostaveníčko vědci domácí i zahraniční a soustředila se společnost, jejíž snahy nesly se výše za cíly kulturními. Žel, že všechna tato činnost nesplynula s okolím, nevyvolala odezvu ani v nedaleké Plzni a tak úmrtím Sternberkovým roku 1838 umírá i všechno to, co zde bylo vytvořeno. Z nádherné botanické zahrady zůstaly jen ubohé zbytky, sbírky povětšině přeneseny jinam, knihovna osaměla a dnes tak mnohý Plzeňan neví ani o samotné existenci zámku, neřkuli o jeho dávném a slavném držiteli...“ (Lábek 1932). 

Členové Západočeské pobočky České botanické společnosti se ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni rozhodli k odkazu osobnosti a díla K. M. S. vrátit, navázat i na práce starších botaniků a prozkoumat květenu v zámeckém parku na Březině a v jeho blízkosti. Na základě souhlasu pana Zdeňka Sternberga, majitele zámku a pozemků, se botanické průzkumy uskutečnily. 

Obr. 2. Zámek od východojihovýchodu přes vyvýšené odpočívadlo se starými buky, kde stával altán (foto J. Čihák, 2015). 

Metodika 

Cílem autorů tohoto článku bylo zjistit, jak se během let od návratu Kašpara Maria Sternberga na Březinu vyvíjela květena nejen v zámeckém parku, ale i v jeho okolí. 

Nasměrování i základní pohled na K. M. Sternberga a jeho působení (nejen) na Březině, včetně informací o existenci soupisů rostlin ze zdejší botanické zahrady, nalezli autoři především v práci PhDr. Jiřího Majera, CSc. (1922–2008) „Kašpar Šternberk“ (Majer 1997: 61, 204). Díky této publikaci a ochotě pana Zdeňka Sternberga, Národní knihovny ČR a posléze i pracovníků Archivu Národního muzea v Praze se podařilo získat předem neočekávané množství dobových seznamů rostlin. 

V rámci činnosti autorů (zejména J. Čiháka a J. Nesvadbové) bylo v letech 2014–2021 shromážděno velké množství dalších údajů, poznatků a materiálů, které s osobou K. M. Sternberga nebo s areálem zámku na Březině souvisí. Původně byly všechny tyto materiály součástí webových stránek Zpč. muzea v Plzni „K. M. Sternberg a Březina“ (2015–2018) jako jednotlivé soubory ke stažení. Po rekonstrukci těchto webových stránek bylo nutné rozsah článku výrazně zredukovat, vyloučit skeny originálních seznamů rostlin s velkým objemem dat a soustředit se na původní záměr. Pro zveřejnění těchto autentických dokladů (přílohy 1 až 21 – skeny originálních seznamů i jejich přepisy) byla zvolena forma jejich webové prezentace na adrese: https://www.obecdysina.cz/zivot-v-obci/spolky-sdruzeni/okraslovaci-spolek/knihovna/botanik-kaspar-m-sternberg-a-brezina/. Zde jsou rovněž přílohy 23 až 29, věnované zdrojům a dobovým reáliím. Za zmínku stojí zejména elektronická příloha 23 – Zdroje. Obsahuje seznamy monografií, časopiseckých i novinových článků a sborníků, rukopisných prací, případně externích odkazů. V této podobě jsou zdroje zveřejněny vůbec poprvé. U některých uvádíme instituci, odkaz či osobu, která nám informaci poskytla.  

Nakonec se podařilo díky ochotě pracovníků Národního muzea v Praze celý článek včetně všech příloh (seznam příloh viz str. 25), tedy všech naskenovaných originálních soupisů K. M. S. i jejich přepisů, stejně jako kompletní přehled výsledků veškerých průzkumů z pozdějších let, umístit na webové stránky Národního muzea.  

Z původních webových stránek jsou však některé materiály i nadále (bez vědomí autorů) dostupné na internetu. Protože při tvorbě nového článku došlo k revizi interpretace archivních dokumentů a řadě oprav, autoři považují tyto materiály za neplatné a důrazně se od nich distancují. 

Předkládaný článek obsahuje souhrn všech druhů pěstovaných na Březině v letech 1809 až 1838, přepsaný ze skenů originálních seznamů a porovnaný s aktuálními databázemi rostlin (příloha 22). Dále jsou shrnuty floristické údaje z pozdějších botanických a dendrologických průzkumů – Maloch (1900, 1913, 1928, 1934, 1939), Vaňousek (1964), Pešek et al. (1966), Drhovský (1983–1984), Velebil (2014), floristický průzkum členů Západočeské pobočky České botanické společnosti (2014) až do současnosti (Bílek 2018) – přílohy 30 až 35. 

Autoři si byli dobře vědomi toho, že téma K.M.S a Březina nemůže být předkládaným článkem zdaleka vyčerpané a sepsali pro budoucí badatele náměty pro další výzkum. 

Pozn.: Zveřejněná fakta a údaje v tomto článku lze volně použít pro nekomerční účely s uvedením zdroje, odkud byly čerpány. Při jakémkoliv nakládání s elektronickými přílohami (zveřejněnými archivními a muzejními dokumenty – především pro účely šíření, kopírování) je ovšem nutné řídit se podmínkami autorských práv. 

Poděkování 

Autoři projektu si dovolují poděkovat všem badatelům, kteří přispěli ke vzniku tohoto příspěvku. Náš velký dík patří i Jakubu Šmídovi, který nám pomohl vytvořit původní webovou prezentaci. Především bychom ale rádi poděkovali PhDr. Františku Frýdovi, bývalému řediteli Západočeského muzea v Plzni, který naši myšlenku podpořil už v samotném počátku. Na konečném umístění revidovaných dokumentů a jejich prezentaci v rámci Národního muzea má zásluhu zejména Mgr. Otakar Šída. 

Velkou oporou nám byl pan Zdeněk Sternberg (1923–2021), jehož vstřícnost a ochota na začátku práce, i zájem o její průběh a další vývoj jsou pro nás nezapomenutelné. Cenné informace a materiály poskytli také jeho zaměstnanci Zuzana Míková, Ing. Václav Suda, PhDr. Pavel Jandourek. 

Publikace o Kašparu M. Sternbergovi, dokumenty, informace a rady poskytli pan Klemens Unger, Kulturreferent und Berufsmäßiger Stadtrat - Stadt Regensburg, Lorenz Baibl a Nina Herrmann - Stadtarchiv Regensburg, Josef Gerl - Bischöfliches Zentralarchiv Bistum Regensburg, Jochen Rösel - Staatsarchiv Amberg, Claus Mannsbart - Bayerisches Hauptstaatsarchiv München. 

Právnické konzultace: JUDr. Vilém Knoll, Ph.D. 

Technické konzultace: Bc. Tomáš Čihák 

Na shromažďování informací a vzniku této publikace se dále podíleli odborníci z těchto institucí: 

Západočeské muzeum v Plzni 

Mgr. Tomáš Bernhardt, národopisné oddělení  

PhDr. František Frýda, ředitel muzea v letech 1992-2020 

Ing. Miroslav Hakr, oddělení výstavnictví  

PhDr. Miroslav Hus, oddělení starších dějin  

Mgr. Michal Chmelenský, národopisné oddělení  

Mgr. Luděk Krčmář, oddělení novějších dějin 

Mgr. Jiří Orna, současný ředitel muzea  

Iva Palová, oddělení novějších dějin 

RNDr. Sylvie Pecháčková Ph.D., botanické oddělení 

Mgr. Ondřej Peksa, Ph.D., botanické oddělení 

RNDr. Josef Pšenička, Ph.D., paleontologické oddělení 

RNDr. Jaromír Sofron, botanické oddělení 

RNDr. Mgr. Miroslava Šandová, muzeum dr. B. Horáka Rokycany 

PhDr. Ila Šedo, knihovna 

Mgr. Jakub Šmíd, oddělení PR (webová prezentace "KMS a Březina" v roce 2014) 

Národní muzeum v Praze 

PhDr. Milena Běličová, Historické muzeum, vedoucí archivu Národního muzea 

Dipl. Biol. Jiří Mlíkovský, CSc. – Přírodovědecké muzeum, zoologické oddělení 

Mgr. Blanka Skočdopolová – Přírodovědecké muzeum, botanické oddělení 

PhDr. Lubomír Sršeň, Historické muzeum, oddělení starších českých dějin 

Mgr. Otakar Šída, Přírodovědecké muzeum, botanické oddělení 

Muzeum Josefa Hyláka Radnice 

Mgr. Martin Caletka 

Petr Zárobský 

Západočeská pobočka České botanické společnosti:  

RNDr. Jiří Brabec  

Ing. Lenka Pivoňková 

RNDr. Jaromír Sofron 

Ing. Václav Somol, CSc. 

Okrašlovací spolek pro Novou Huť a Dýšinu 

Doc. Ing. Marek Brandner, Ph.D. 

Informace z období závěru života Kašpara M. Sternberga podává J. G. Sommer (1838) – překlad J. Fišer v rukopisu „Památky města Radnic“. 

"Březina, ves se 46 domy a 386 obyvateli, 1½ hod. jižně od Radnic, na svahu a úpatí Hradiště a Plecháče, leží zčásti poněkud rozptýlená v údolí březinského potoka.   

Severně, něco málo ode vsi vzdálen, stojí trochu výše panský zámek, ze dvou ozdobných budov sestávající; vystavěný předchozím vlastníkem hrabětem Jáchymem ze Sternberků, přírodovědcem v oboru fyziky a chemie, ale od současného hraběte Kašpara dokončený a zařízený. Je to obvyklé místo pobytu věhlasného přírodovědce, kde svůj čas nerušeně věnuje blahu svých poddaných a vážným vědám, v nichž si získal nesmrtelné jméno. Místo leží na 49° 49‘ sev. šířky a 31° 17‘ 30‘‘ vých. délky, 260 vídeň. sáhů nad Severním mořem, na okraji lesa, na úpatí Hradiště na východní hranici Plzeňského kraje, který se odtud skoro celý na všechny strany dá přehlédnout. 

Na jih a západ je toto sídlo Múz obklopeno vkusně založenou zahradou, ku které se pěkný otevřený park připojuje. Zahrada tato stává se velkým množstvím nejvzácnějších rostlin ze všech dílů světa, které ve více výstavných, podle klimatických poměrů podzemními rourami vytápěných sklenících se uschovávají a přezimují, jednou z těch nejbohatších a pro botanika nejzajímavějších z celé země; najde zde u zvláštním oddělení ozdobné dítky alpské květeny, zvláště četný rod lomikamenů, o nichž majitel klasické skvostné dílo, Revisio Saxifragarum, sepsal; venku množství nejvzácnějších aklimatizovaných stromů a keřů severoamerických a jiných zemí, jakož i vynikající rostliny ozdobné vkusně uspořádány, tyto poslední zčásti u velkých masách uskupeny, a ve sklenících zástupcové tropických květen Starého i Nového světa, nejpamětihodnější plody Australie a jižní Afriky, východní a západní Indie. U zvláštním oddělení jsou rostliny dle vědeckých jich odznaků systematicky uspořádány. 

Jižně u parku, ovocnými sady s ním spojen, stojí panský dvůr, k němu patřící ovčárna je ale poněkud vzdálena severozápadně od zámku. Pod zámkem a dvorem, ještě parkem obklíčeny, nacházíme na skalnatém pahorku u březinského potoka zříceniny starého hradu Březiny, jehožto budovatelé neznámi. V Lib. erect. uvádí se r. 1389 Jindřich z Elsterberka co Residens na Březině. Hrad ten nejspíše počal pustnouti ve válce třicetileté, a již r. 1661 se připomíná co zřícenina. V stávajícím ještě poschodí hlavní věže dal si hrabě Kašpar jednu komnatu k obývání seříditi.  

Zámek Březina se svými sady sousedí s oborou a stojí při jejím plotu; v ní samé je panská myslivna.“ 

Hrad 

V 1. vojenském mapování směřují od přibližně dnešního obvodu vrcholu k severozápadu dva výběžky. K stavbě zámku (1806) byl lámán kámen z hradní skály, takže se podstatně zmenšila (Musil 1940). Roku 1810 dal Kašpar M. Sternberg ze zříceniny upravit altán Salon. K usnadnění přístupu byl od dvora přes hradní příkop k altánu zřízen dřevěný most (A. M. David, 1823, s. 5). Další úpravy proběhly za Jiřího D. Sternberga. Poslední rekonstrukci nechal provést Zdeněk Sternberg v roce 2000. 

Zámek 

Jáchym Sternberg zdědil po matce radnické panství v roce 1790. Někdy poté se rozhodl přenést sídlo z Radnic na Březinu. Zámek začal stavět několik let (1806) před smrtí († 1808). V dotváření areálu pak pokračoval jeho bratr Kašpar M. Sternberg. Ještě koncem roku 1817 stály jen dvě krajní budovy, mezi kterými byly květinové záhony. Střední budova byla doplněna až poté. 

Kašpar M. Sternberg se k lokalizaci zámku vyjádřil takto: „Mein Bruder hatte gleich, als er die Herrschaft übernahm, den schönsten Platz gewählt, wo man eine treffliche Aussicht geniesst, um nahe an einem gemischten Laub- und Nadelholzwald sich ein Wohnhaus zu bauen, und den Wald in einen Thiergarten zu verwandeln.“ (Palacký F. 1868: Leben des Grafen Kaspar Sternberg, S. 86). 

Pro provoz zámku, botanické zahrady a parku bylo třeba zajistit dostatečné množství vody. Kromě studny dal údajně Kašpar M. Sternberg zřídit i podzemní štolu, která přiváděla vodu pod Hradištěm z povodí Korečnického potoka. 

Poznámka: zámek Březina i zdejší zámecký park jsou od 3. 5. 1958 chráněny jako kulturní památka pod. rejstř. číslem 17789/4-2438. 

Park 

Základní koncepce parku vznikla snad už za Jáchyma Sternberga. Po jeho smrti v roce 1808 pokračoval v jeho rozvoji Kašpar M. Sternberg, který také propojil park s navazujícími lesními porosty a založil botanickou zahradu. 

V 1. vojenském mapování (1764–1783) jsou na území pozdějšího parku a na stráních nad Korečnickým potokem zemědělské pozemky. Zaujímají i západní a severní úpatí Hradiště a navazují na louky podél Korečnického potoka a jeho pravostranného přítoku tekoucího pod tehdejším ovčínem. Je ovšem třeba mít na paměti nepřesnost 1. vojenského mapování, které nezachycuje také pravděpodobné solitéry a skupiny stromů v zemědělských pozemcích. 

Východně od zámku navazuje ve stabilním katastru cesta do svahu vrchu Hradiště ukončená zděným objektem č. 61. Na místě objektu je nyní jen plošinka s několika kameny. Snad to byl pavilon spojený se zámkem přímou cestou vedoucí přibližně v ose zámecké budovy. Zřejmě záhy zanikl. Pozdější mapy ho dále uvádějí bez ověření skutečné existence. 

Po smrti Kašpara M. Sternberga už nebyl zájem o botanickou zahradu a park tak intenzívní. Přesto byla úroveň zámeckého zahradnictví tak vysoká, že v něm probíhala i výchova nových zahradníků. Svědčí o tom dopis pana Ladislava Svobody z roku 1985 z Jeseníku, který píše RNDr. Jaromíru Sofronovi: „... vyučil jsem se zahradníkem u Šternberků na Březině... byl jsem často na Skřeži.“ Je uchován v botanické korespondenci RNDr. J. Sofrona. 

Botanická zahrada 

Kašpar M. Sternberg se rozhodl založit na Březině botanickou zahradu se skleníky ihned poté, kdy v roce 1808 po svém bratru Jáchymovi zdědil radnické panství. Jižně od zámku tak vznikla trojúhelníková plocha s obydlím zahradníka a skleníky. Na ně navazovala pravidelně členěná zahrada s vodní a mokřadní plochou ve středu. 

Dochované seznamy pěstovaných rostlin, výsevů vlastních semen i semen získaných z různých zemí Evropy i světa svědčí o vědeckém přístupu, který převýšil v té době běžné sběratelské zájmy. To potvrzují i záznamy dobových návštěvníků. 

Z poznámek u seznamů i z terénních pozůstatků lze soudit, že některé výsadby byly prováděny i na plochách navazujících na zahradu a park. I v současné době se v okolí Březiny vyskytují rostliny, které pocházejí z dřívější zahrady a parku. 

Zámecké zahradnictví pokračovalo s omezenějším programem i za následníků Kašpara M. Sternberga. Zaniklo až v roce 1961. V poslední době se v něm pěstovaly květiny a zelenina, pak ho nahradila lesnická školka. Později byly v části zřízeny sklady, které dnes využívají hasiči. 

Sternbergské období  

Vzhled zámeckého parku, včetně botanické zahrady, je patrný z Obr. 1 (= Císařský povinný otisk stabilního katastru 1839). Seznamy zde pěstovaných druhů rostlin, výsevů a semen v době Kašpara M. Sternberga jsou přepsány J. Čihákem jednak do souhrnné přílohy 22 (je připojena na konci tohoto článku) a dále do elektronických příloh 1 až 21 (jednotlivé skeny i přepisy jsou dostupné ke stažení na adrese https://www.obecdysina.cz/zivot-v-obci/spolky-sdruzeni/okraslovaci-spolek/knihovna/botanik-kaspar-m-sternberg-a-brezina). Následující tabulka podává přehled o jejich archivním deponování a rozsahu stran. 

Seznamy z botanické zahrady na Březině představují poměrně souvislou řadu od návratu Kašpara M. Sternberga do Čech v roce 1809 až do jeho úmrtí v roce 1838. V současné době chybí seznamy z let 1810–1813 a 1818–1823. Z 21 seznamů je nejvýznamnější tištěný seznam rostlin z roku 1824, který obsahuje přes 5 000 položek. Je možné, že chybějící seznamy budou ještě nalezeny; pravděpodobně byly pořizovány každoročně. Pro ilustraci viz jednu stranu rukopisného seznamu z roku 1835 – Obr. 3; úplné znění je obsaženo v příloze 16. 

Obr. 3. Ukázka originálu rukopisného seznamu pěstovaných rostlin z r. 1835 (viz Příl. 16) 

Seznam, kterému chybí titulní list s datem (příloha 19), patří nejspíš do období 1820–1823. Nasvědčují tomu léta působení vedoucích botanických zahrad, kteří jsou v seznamu jmenováni. 

Některé seznamy obsahují také pěstitelské poznámky, které naznačují provoz v botanické zahradě (třídění rostlin podle příslušnosti k letničkám, trvalkám, skalničkám atd., podle teploty přezimování – typ skleníku a ve volné půdě, poznámky o úhynu, o specializovaných skupinách atd.). Při přepisu seznamů byl kladen důraz především na rodové a druhové názvy rostlin. U autorských zkratek mohou být nepřesnosti. Místa s nejistotami jsou odlišena v textu.  

Položky ze všech dosud přepsaných seznamů byly spojeny v abecedním pořadí do jednoho sloupce (příloha 22 Souhrn seznamů rostlin) a porovnány se současnými seznamy světových rostlin An Online Flora of All Known Plants (http://www.worldfloraonline.org/), The Plant List (http://www.theplantlist.org/) a International Plant Names Index (https://www.ipni.org/). Pro výsledné položky byla použita aktuálně platná nomenklatura („Název 2021“). Soubor má přes 10 000 položek. Tento souhrnný seznam usnadňuje návrat ke skenům originálních seznamů a jejich přepisům. Je podkladem pro další badatelskou a vědeckou práci (upřesňování taxonů, tematické rozbory atd.). Některé položky jsou nejednoznačné, neurčité, nedořešené. 

Nejasných názvů, které se nepodařilo přečíst a ztotožnit s platnými taxony, je 12. Do přílohy 22 nebyly zařazeny. Položky označené původním pisatelem jako neznámý taxon byly v souhrnném seznamu vyřazeny. 

Pro obdivovatele Kašpara M. Sternberga nemůže být lepší odměna, než nenápadná poznámka nalezená v závěru zdánlivě nekonečného přepisování: „Z mé dřívější zahrady v Řezně.“ Týká se dřevin Pavia rubra a Pavia macrostachia. Svědčí o hlubokém zájmu Kašpara M. Sternberga o dění v botanické zahradě i o vřelém vztahu k Řeznu a své první zahradě, kterou tam v roce 1804 založil. Jako by z toho fádního seznamu náhle sám vystoupil... (viz Obr. 3 – seznam z roku 1835, uprostřed pravého sloupce). 

Tato ukázka také dokládá, že seznam z roku 1835 a pravděpodobně většinu dalších (1814 jen poznámky, 1815, 1816, 1817, 1825, 1827, 1828, 1829, 1830, 1831, 1832, 1833, 1834, 1836, 1836–1837, nedat.) psal Kašpar M. Sternberg vlastní rukou. Seznamy z let 1809, 1814, 1816 část předposlední a poslední stránka, 1838 a tzv. Verzeichnis jsou psány jinými pisateli. Seznam z roku 1824 je tištěný.  

Období „Malochovské“ 

Rokycanský učitel Antonín Tytl (1851–1894) podal výčet některých druhů rostlin ve spise "Květena okolí Rokycanského", vydané roku 1890.  

Plzeňský učitel a botanik František Maloch (1862–1940) na sklonku 19. a začátkem 20. století publikoval více článků se vztahem k Březině. Zásadní práce přímo věnovaná památce „učence Kašpara hraběte ze Šternberků“ a „se zvláštním zřetelem ku rostlinám zdivočelým“ byla publikovaná roku 1900 v časopisu Vesmír (Maloch 1900). Dalším významným zdrojem je pro Plzeňsko stále nenahraditelná „Květena v Plzeňsku“ (Maloch 1913). K Březinskému parku se ve svých publikacích vrátil i později (Maloch 1928, 1934). Botanikové Západočeského muzea poskytli autorům přehled Malochových herbářových položek uložených v tamním herbáři, včetně jejich fotografií. Více než 80 herbářových položek pochází z celkem 38 návštěv Březiny a jejího okolí, což svědčí o opravdu velkém zájmu F. Malocha o toto území (viz výpis nálezů a dokladových sběrů F. Malocha z Březiny a okolí z let 1900-1939 v příloze 30). 

Období rokycanských a plzeňských floristů a botaniků  

Vrchní lesní rada Václav Barchánek (1893–1959) se zabýval hlavně lesopěstitelskými problémy, ale opakovaně věnoval pozornost i Sternbergovým botanickým snahám a památkám na ně (Barchánek 1937, 1940). V poválečných letech pak uveřejnil článek o sternberské oboře (Barchánek 1947). 

Rokycanský rodák, profesor Karlovy univerzity Karel Cejp (1900–1979), znalec pěstovaných rostlin i Březiny, věnoval K. M. S. u příležitosti 100. výročí jeho úmrtí studii v časopise Krása našeho domova (Cejp 1938). V roce 1972 zpracoval shrnující stať věnovanou našemu tématu pro sborník "Minulostí Radnicka". 

Učitel Josef Pešek (1905–1968) soustředil společně se spoluautory bohatý floristický materiál ke "Květeně Rokycanska", sbíraný cca od poloviny století (Pešek et al. 1966). Z této práce bylo excerpováno více než 100 nálezových údajů vztahujících se k Březině či jejímu nejbližšímu okolí (příloha 31). 

Dendrologické studie 

Miroslav Vaňousek  

M. Vaňousek (1922–2007), vedoucí plzeňské botanické zahrady, zpracoval v rámci souboru „Parky západních Čech“ studii „Zámecký park na Březině u Rokycan“ (Vaňousek 1964). Uvádí zde 95 taxonů listnáčů zjištěných do roku 1964 (včetně v literatuře uváděných), 59 taxonů listnáčů rostoucích v roce 1964, 19 taxonů jehličnanů zjištěných do roku 1964 (včetně v literatuře uváděných) a 11 taxonů jehličnanů rostoucích v roce 1964 (elektronická příloha 32). 

Karel Drhovský  

Ing. Karel Drhovský (*1941) zpracoval pro Střední odborné učiliště lesnické, Křivoklát – Písky, odloučené pracoviště Březina studii „Březina, okres Rokycany. Zámecký park“ (Drhovský 1983–1984). Studie obsahuje zatím jediné známé výkresy parku s rozmístěním dřevin. Podle autora je „...v parku velké množství mimořádně hodnotných stromů, čímž celková hodnota parku vysoce překračuje průměr a řadí park mezi přední svého druhu v republice.“ Uvádí zde 22 jehličnanů, včetně domácích druhů a nových výsadeb, 58 listnatých stromů a keřů (elektronická příloha 33). Se souhlasem autora Karla Drhovského je výtah z jeho studie rovněž zahrnut v přílohové části tohoto textu. 

Obr. 4. Mapová příloha dendrologického průzkumu K. Drhovského (1983).  

Průzkumy a badatelská činnost od roku 2014 

Badatelský projekt k připomenutí činnosti K. M. Sternberga na Březině začal nabírat pevnější obrysy od jara roku 2014 (Bílek et al. 2015). Součástí projektu byl mj. dendrologický průzkum v březinském parku a několik terénních exkurzí zaměřených na bylinné patro, také s cílem odhalit více než 100 let po Malochovi stopy po někdejší pěstitelské činnosti jeho zakladatele. 

Dendrologický průzkum 

Ing. Jiří Velebil provedl ve vegetační sezóně v roce 2014 základní dendrologický průzkum, ve kterém uvádí celkem 107 taxonů dřevin, z toho 82 taxonů listnáčů a 25 taxonů jehličnanů. Výsledný soupis druhů zatím nebyl samostatně publikován – v roce 2015 byl zveřejněn pouze jako součást původních webových stránek Západočeského muzea o K. M. S. a Březině. Také proto je uveden v přílohové části tohoto textu (příloha 34). 

Vedle staletých lip, dubů (Obr. 5 a 6) či buků dosud v parku přežívají i některé staré exempláře dalších relativně dlouhověkých stromů, např. jeřábu širolistého (Obr. 7) i jiných okrasných dřevin (cypřišky, jedlovec kanadský, klokoč zpeřený, pěnišníky). 

Obr. 5. Lípa srdčitá (Tilia cordata) a tis červený (Taxus baccata) v severozápadní partii zámeckého parku na Březině (foto J. Velebil, 2014). 

Obr. 6. Dub zimní (Quercus petraea) a bříza bílá (Betula pendula Youngii) v západní partii zámeckého parku na Březině (foto J. Velebil, 2014). 

Obr. 7. Jeřáb širokolistý (Sorbus latifolia) u zarůstajícího rybníčku pod zámkem na Březině (foto J. Velebil, 2014). 

Floristický průzkum 2014–2017 

Přáním autorů je, aby odkaz Kašpara M. Sternberga zůstal živý i do budoucna. Během výzkumu v roce 2014 a 2015 vyvstala další témata, jejichž zpracování považují za důležité. Věří, že se časem najdou zejména studenti, budoucí přírodovědci, zahradní architekti, historici, či archeologové, kteří se budou níže uvedenými náměty k dalšímu bádání inspirovat.  

Náměty k prohloubení poznání osobnosti Kašpara M. Sternberga  

- portrét Kašpara M. Sternberga ze sbírek Západočeského muzea v Plzni – uměleckohistorické hodnocení, porovnání s obdobnými dochovanými portréty (Český Šternberk, Řezno), okolnosti darování portrétu do Městského historického muzea, osobnost dárce Václava Khüryho atd. 

- další prohloubení informací o zámecké knihovně na Březině 

Náměty k bližšímu poznání Březiny a jejího okolí v době působení Kašpara M. Sternberga až do současnosti 

- rešerše podkladů z archivů v Klatovech, Klášteře u Nepomuka, Rokycanech, případně dalších 

- rešerše podkladů z archivu v Benešově 

- rešerše podkladů z archivu v Národním muzeu 

- přírodní podmínky zájmového území (včetně fauny) 

- aktuální zaměření parku a přilehlých částí bývalé obory s přírodními atraktivitami a stopami krajinářských úprav (v několika etapách – pro ucelené části), případně interpretace moderního skenování zemského povrchu, modelování reliéfu a vegetačního pokryvu v 1. třetině 19. století aj. 

- zaměření hradu Březina a jeho okolí, případně archeologický výzkum s použitím nedestruktivních metod 

- zaměření archeologické lokality Hradiště, případně archeologický výzkum s použitím nedestruktivních metod 

- stavební činnost (hrad, zámek, dvůr starý a nový, ovčíny, hájovny, další) 

- lesnictví 

- zemědělství (i chov ovcí) 

- školkařství (lesnické, parkové, ovocnářské) 

- obornictví a myslivost, pronájem obory Vlastovi Burianovi 

- těžba rud a kamene – vlivy důlní činnosti v okolí Březiny. Např. mapy důlních děl České geologické služby (https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/) ukazují značnou intenzitu těžební činnosti v území (důlní díla jsou označena křížkem a poddolovaná území plochou). 

- vodní hospodářství zámku a parku (poznámka: V Archivu Národního muzea je uložen rozbor vody ze studny, pořízený pravděpodobně v souvislosti s epidemií cholery na radnickém panství 1835, 1836. Chemische Untersuchung des Brunnenwassers zu Břzezina bei Radnitz, rukopis, podepsán M. Pleischl, Prof. dr. Chemie, 15 stran. Šternberk-Manderscheid, kart. 181.) 

- život na zámku, zaměstnanci 

- další vývoj parku a zámku v 19. a 20. stol.  

- hospodářský vývoj panství Radnice a Darová s důrazem na Březinu 

- fotodokumentace 

- mapová díla (vývoj mapového zobrazení okolí Březiny na známých mapách a leteckých snímcích)  

- doplňování Zdrojů  

Náměty na rozbory dochovaných seznamů pěstovaných rostlin  

- nomenklatura – podle An Online Flora of All Known Plants – http://www.worldfloraonline.org/, případně The Plant List – http://www.theplantlist.org/, nebo jiných zdrojů, případně zhotovení databáze taxonů 

- původ rostlin  

- úspěšnost pěstování  

- ekologické třídění  

- invazní aktivita  

- herbář Kašpara M. Sternberga v Národním muzeu  

- vývoj a provoz botanické zahrady 

- grafologický rozbor rukopisných seznamů rostlin, rozhodnutí o autorství Kašpara M. Sternberga a dalších autorů 

- navázání spolupráce s Knihovnou NATURALIS Biodiversity Centre a botanickou zahradou (Hortus botanicus) v nizozemském Leidenu ohledně seznamů rostlin pěstovaných na Březině  Guide to the plant species descriptions published in seed lists from Botanic Gardens for the period 1800 – 1900 na adrese https://seedlists.naturalis.nl/ 

BARCHÁNEK V. (1937): Botanické památky po hraběti Kašparu Šternberkovi. – Čsl. Les, 17: 54–55. 

BARCHÁNEK V. (1940): Lesopěstitelské a botanické snahy hraběte Kašpara Šternberka. – Lesn. Práce, Písek, 19: 239–245.  

BARCHÁNEK V. (1947): Sternberská obora v Březině na Rokycansku. – Ochrana Přírody, 2: 62. 

BÍLEK O., NESVADBOVÁ J. & ČIHÁK J. (2015): Zámecký park Březina a odkaz K. M. Sternberga – úvodní floristická exkurze. – Calluna 20: 2–3. 

BÍLEK O. (2018): Současný stav flóry a vegetace (a několik zajímavých zoologických nálezů) ze zámeckého parku Březina. – Erica, Plzeň, 25: 3–31, viz https://www.zcm.cz › Erica › obsahy_Erica23-25. 

CEJP K. (1938): Kašpar Sternberk a jeho Březina. – Krása našeho Domova, Praha, 30: 69–72. 

CEJP K. (1972): Ze života a díla Kašpara Marii Šternberka. – Minulostí Radnicka, Radnice, vol. 1 (1972): 41–47, 2 fig. 

DAVID A. M. (1823): Geographische Breite und Länge von Bržezina, Höhe über Prag und die See bei Hamburg nebst Breiten und Längen einiger von Hradischt sichtbarer Berge. – 64 p., herausgeben von Alois David. Für die Abhandlungen der k. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften Prag. 

DRHOVSKÝ K. (1983-1984): Březina, okres Rokycany. Zámecký park. – Studie pro Střední odborné učiliště lesnické, Křivoklát – Písky, odloučené pracoviště Březina. Paré č. 4. 

FRANZ A. (1824): Enumeratio plantarum horti et agri Březinensis, secundum Steudelii nomenclatorem botanicum et Decandolii systema vegetabilium / jussu domini Caspari comitis Sternberg concinnata ab Antonio Franz. – Typis Sommerianis, Praha, 37 p.  

HAUBELT J. (1988): Kašpar M. hrabě Šternberk, přírodovědec a geolog. – Ústř. ústav geol.., Praha, 85 p. 

HNĚVKOVSKÝ J. (1898): 1. Květena okolí rokycanského. – In Politický a školní okres Rokycanský. – Rokycany, ed. učitelstvo nákl. vlastním, str. 38–46. 

LÁBEK L. (1932): Zámek Březina u Radnic. – Plzeňsko, Plzeň, 14/2: 31–32. 

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. – Academia Praha, 227 p. 

MALOCH F. (1900): Okolí zámku na Březině u Radnice ve vzhledě botanickém. Se zvláštním zřetelem ku rostlinám zdivočelým. (Posvěceno památce nesmrtelného učence Kašpara hraběte ze Šternberků). – Vesmír 26: 171–172, 196–198, 222–224 et 255–258. 

MALOCH F. (1913): Květena v Plzeňsku. I. díl: Soustavný výčet druhů a jejich nalezišť. – Plzeň, 316 p. 

MALOCH F. (1928): Památný libosad zámecký na Březině u Radnic bude zachován. – Plzeňsko, Plzeň, 10/1: 16–17. 

MALOCH F. (1934): Zámecký park na Březině u Radnice. – Krása našeho Dom., Praha, 26: 56–57. 

MALOCH F. (1939): Rostlinné útvary a společnosti plzeňského okresu. – Plzeň, 71 p. 

MUSIL J. (1940): Březinský hrad. – Mladé Rokycansko, Rokycany, 9: 35–36. 

NESVADBOVÁ J. (2014): Víme, kde v západních a jihozápadních Čechách roste štětička (Virga sp. div.)? – Calluna 19: 14–19. 

PALACKÝ F. [ed] (1868): Leben des Grafen Kaspar Sternberg, von ihm selbst beschrieben, nebst einem akademischen Vortrag über der Kaspar und Franz Sternberge Leben und Wirken für Wissenschaft und Kunst in Böhmen. – 242 p., Prag, Tempsky. 

PECHÁČKOVÁ S., BLÁHOVÁ R., NESVADBOVÁ J. & SOFRON J. (2010): Změny ve složení a struktuře flóry po 100 letech: srovnání historické herbářové sbírky a současného floristického průzkumu. – Ms. (Závěrečná zpráva k projektu MK ČR DE07P04OMG001 za léta 2007–2010, depon. botanické oddělení Západočeského muzea v Plzni). 

PEŠEK J. et al. (1966): Květena Rokycanska. Materiál k floristickému výzkumu okresu Rokycany. – Plzeň, 292 p. 

PYŠEK P., DANIHELKA J., SÁDLO J., CHRTEK J. jr., CHYTRÝ M., JAROŠÍK V., KAPLAN Z., KRAHULEC F., MORAVCOVÁ L., PERGL J., ŠTAJEROVÁ K. & TICHÝ L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84: 155–255. 

SKOČDOPOLOVÁ B. (1989): Kašpar Šternberk – zakladatel botanických sbírek Národního muzea. – Čas. Nár. Muz., Praha, sect. natur., 158 (1–4): 27–29.  

SOFRON J. & NESVADBOVÁ J. (2009): Nástin dějin botaniky v západních a jihozápadních Čechách. – Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 112: 1–170, 34 append. 

SOMMER J. G. (1838): Das Königreich Böhmen statistisch-topographisch dargestellt von Johann Gottfried Sommer. VI. Band. Pilsner Kreis. – Prag. [Panství Radnice p. 43 –57, Březina p. 55–56, hrad Březina p. 56] 

STERNBERG C. M. (1810): Revisio Saxifragarum iconibus illustrata. Ratisbonae. 60 s. Supplementum I. Ratisbonae. 1822 16 s. Supplementum II. Pragae. 1831 104 s. in: R. Horný, K. M. Webr: Nejkrásnější lomikameny. Praha 1985. 

STERNBERG C. M. (1818): Abhandlung über die Pflanzenkunde in Böhmen. in: Abhandlungen der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, VI. Zvláštní otisk Prag 1817. 

TYTL A. (1890): Rokycany, královské svobodné město. D. Rokycany v ohledu botanickém a mineralogickém. 1. Květena okolí rokycanského. – p. 23–27, Plzeň, nákl. vlastním. 

VAŇOUSEK M. (1964): Zámecký park na Březině u Rokycan. – Ms. 13 p., depon. Ing. M. Žán Rokycany.  

Ing. Josef Čihák 

Dříve Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (nyní v důchodu); historické údaje, přepisy a překlady zveřejněných dokumentů, kontakt: cihakovi@centrum.cz 

Mgr. Jaroslava Nesvadbová 

Dříve botanik v Západočeském muzeu v Plzni (nyní v důchodu); předsedkyně Okrašlovacího spolku pro Novou Huť a Dýšinu); iniciátorka celého projektu; vývoj květeny zámeckého parku Březiny, kontakt: nesvaslavka@seznam.cz 

RNDr. Ondřej Bílek 

Geo Vision Plzeň; spolupráce na terénních průzkumech (aktuální soupis druhů), editace a redakce textu pro publikaci, kontakt: bilek@geovision.cz 

Ing. Jiří Velebil  

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích; dendrologie, kontakt: jvelebil@seznam.cz 

Musíme připomenout památku zvěčnělého pana Zdeňka Sternberga, který nás obrazně provázel během celé naší práce.  

Z dopisu Jaroslavy Nesvadbové panu Zdeňku Sternbergovi, majiteli zámku, parku a pozemků na Březině a v okolí, ze dne 1. března 2014 

„Vážený pane Sternbergu, 

delší dobu si uvědomujeme dluh, který máme jakožto západočeští botanikové, vůči Kašparu M. Šternberkovi. Bylo o něm napsáno mnoho v souvislosti s jeho zásadním podílem na vzniku dnešního Národního muzea, na propracování základního systému paleontologie jako vědního oboru a vytvoření sbírky botanické i paleontologické, o jeho stycích s předními vědci z celé Evropy atd. Pokud je nám známo, nebylo ale zpracováno důležité a zajímavé téma, a to, jak se během oněch 200 let od návratu K. M. Šternberka na Březinu vyvíjela květena nejen v zámeckém parku, ale i v jeho okolí, tj. v lesích kolem Hradiště a Plecháče i v nelesních biotopech kolem Korečnického potoka směrem ke Stupnu. V případě invazních druhů jako je netýkavka malokvětá, štětička větší a dalších i s celostátním přesahem (významem). 

Jsme členy Západočeské pobočky České botanické společnosti, která sídlí v Západočeském muzeu v Plzni a jsme dobrovolným sdružení profesionálních i amatérských botaniků. Rádi bychom se tohoto úkolu ujali. Znamenalo by to porovnání květeny Březiny v době návratu K. M. Šternberka z Řezna do Čech, se stavem po sto a stopadesáti letech (Květena v Plzeňsku – 1913 a Květena Rokycanska – 1966) a současným stavem (což obnáší terénní průzkum).  

Máme zatím zpracované první pracovní floristické výpisky a sestavenou základní botanickou i regionální literaturu, týkající se okolí Březiny a osobnosti K. M. Šternberka. Současně máme rozmyšleno, jakým směrem dál bádat v dostupných archivech – to je ale prozatím mimo naše odborné možnosti. … Terénní průzkum bychom rádi započali v letošním roce a pokračovali v roce 2015. Výsledky našeho bádání bychom chtěli zpracovat nejpozději do roku 2018 – ke 180. výročí úmrtí K. M. Šternberka. 

Oslovujeme Vás především proto, že bychom s Vámi rádi konzultovali náš záměr pohybovat se na Vašich, doposud volně přístupných pozemcích, a provádět zde základní terénní botanický a dendrologický průzkum, včetně sběru rostlin pro herbárium Západočeského muzea v Plzni.  

Chybí nám ale materiál výchozí, bez nějž nemůžeme srovnání provést. Ve velice pečlivě a přehledně sepsané knize, kterou napsal PhDr. Jiří Majer, CSc. v roce 1997 (vydalo nakladatelství Akademie věd České republiky) pod názvem „Kašpar Šternberk“, jsme se na stranách 61 a 204 dozvěděli, že byl zpracován soupis živých rostlin ve Šternberské botanické zahradě na Březině. Ten v r. 1809 obsahoval několik set druhů rostlin a Katalog semen z roku 1817 již 1.354 položek semen. Oba soupisy byly uloženy ve Šternberské knihovně v městském muzeu v Radnicích pod evidenčním číslem K Št 10 a 11, kde byl i další seznam z r. 1825. Dotazem v radnickém muzeu jsme zjistili, že Šternberská knihovna byla v 90. letech kompletně předána a převezena k Vám na Český Šternberk. Prosíme o sdělení, zda bychom mohli ony soupisy vidět a seznámit se s nimi. Velice troufale se současně ptám, jestli bychom případně nemohli pro svou práci získat kopie či skeny těchto soupisů?  

Za kolektiv botaniků s pozdravem, 

Jaroslava Nesvadbová, botanička-dobrovolnice, oddělení botaniky Západočeského muzea v Plzni a členka Západočeské pobočky České botanické společnosti v Plzni.“ 

Odpověď pana Zdeňka Sternberga z 18. 3. 2014 

„Vážená paní Nesvadbová, vážení členové České botanické společnosti, 

jsem potěšen Vaším zájmem o dílo Kašpara Sternberga a o jeho zámeckou botanickou zahradu na Březině. Velice oceňuji Vaše úsilí a nadšení, s nímž se věnujete tak mravenčí práci, jakou je mapování a porovnávání rostlin. 

Park kolem zámku je volně přístupný, proto zde samozřejmě můžete provádět svůj výzkum a sbírat rostliny pro vědecké účely. Nemám obavy, že by Vaším zásahem mohl být park poškozován. 

Knihovna Kašpara Sternberga se opravdu nachází zde na hradě Český Šternberk. Vyhledali jsme soupisy, o které jste projevili zájem, a zasílám Vám je v elektronické podobě, abyste s nimi mohli snadněji zacházet. 

Přeji Vám hodně úspěchů při Vaší práci a stejné zapálení pro věc. 

S pozdravem Zdeněk Sternberg“