Osteodemografická revize a individuální identifikace pohřbů v kryptě kostela Panny Marie Vítězné

Římskokatolický kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně v Praze byl postaven v letech 1625 až 1644 na základech staršího, luteránského kostela Nejsvětější trojice z let 1611 až 1613. Ten byl po bitvě na Bílé Hoře v roce 1620 císařem Ferdinandem II. přidělen Řádu bosých karmelitánů. Ke kostelu přiléhal na jižní straně také jejich rozsáhlý klášter. Dekretem císaře Josefa II. byl klášter v roce 1784 zrušen, karmelitáni museli odejít, a správa kostela byla svěřena Řádu maltézských rytířů. Karmelitáni se do kláštera vrátili až po více než dvou stech letech v roce 1993. Krypta pod kostelem je největší pohřebiště svého druhu v Praze. Její výstavba začala přibližně v roce 1630 jako pohřebiště řádových bratrů. Postupně byla rozšiřována pro šlechtické rodiny nebo rodiny vysokých královských úředníků a měšťany, a současnou podobu získala v roce 1667. Nachází se v ní 18 komor a do roku 1784, kdy byl Josefem II. vydán zákaz pohřbívání uvnitř kostelů a městských hradeb, v ní bylo údajně pohřbeno na 300 osob, jejichž těla se díky systému větracích šachet většinou dobře mumifikovala. Kostel se tak stal populárním nejen kvůli zázračné sošce Jezulátka, ale též pro dobře zachovalé mumie. Vysoká návštěvnost krypty (často neorganizovaná), její rabování, a stavební úpravy v okolí kostela na počátku 20. století zapříčinily zhoršení podmínek v kryptě a rozpad mumifikovaných těl. V roce 1971 bylo rozhodnuto o postupné sanaci krypty. Prof. Emanuel Vlček (1925–2006) tehdy některé ostatky vyzvedl a převezl do sbírek Antropologického oddělení Národního muzea. Přednostně byly vybrány kompletní a přesně identifikovaní jedinci, nebo jedinci s významnými patologickými změnami. K dokončení výzkumu však nedošlo a ani tehdy vyzvednutý materiál nebyl dosud zpracován a publikován. Konečná sanace krypty proběhla až v roce 1999, kdy byla do sbírek Antropologického oddělení předána většina zbylých ostatků, v kryptě zůstalo jen několik kompletně mumifikovaných jedinců, kteří byli umístěni do nových rakví. V roce 2013 tuto část ostatků základním způsobem zpracoval doc. Milan Stloukal. Komplexní vyhodnocení (rentgenové vyšetření, fotodokumentace, paleopatologická analýza apod.) však nebylo dokončeno. Publikace z konce 19. až 1. poloviny 20. století přitom uvádí polohu rakví několika jedinců, jejichž identita byla tehdy ještě známa. Jde např. o Marii Barbaru hraběnku z Waldsteinu rozenou hraběnku Pálffyovou z Erdődu (1695–1769), či nobilitovaného úředníka a historika Jana Jindřicha Ramhofského z Ramhofu (1687–1760), a řadu dalších. Měl by zde být pochován i slavný a nobilitovaný lékař Jan František Löw z Erlsfeldu (1648–1725), o jehož identifikaci se pokoušel již prof. Vlček, avšak bez úspěchu, neboť tehdy neměl k dispozici všechny historické písemné dokumenty týkající se jeho úmrtí. Při exhumacích v roce 1971 a 1999 byly identifikačními štítky nebo jejich opisy (pořízenými patrně v 19. století) opatřeny již jen některé rakve. Některé se polohou přesně shodovaly s popisem uvedeným v publikacích. Jiné se však lišily. Například štítek se jménem Františka z Pauly rytíře z Turby (1759–1782) byl v kryptě nalezen rovnou na dvou místech, a navíc jinde, než měla podle písemných pramenů ležet jeho rakev. Lze předpokládat, že velké množství štítků z rakví bylo zničeno, zpřeházeno nebo ukradeno zloději v průběhu staletí. Projekt: 1) Dokončí výzkum započatý před již více než 50 lety, který dosud omezovala absence historických dat. Ta jsou přístupná až nyní díky pokrokům v digitalizaci archivních pramenů. 2) Přinese nové, dosud nepublikované a jinými způsoby nezjistitelné komplexní informace o šlechticích a měšťanech pohřbených v tomto kostele. 

Název projektu: Osteodemografická revize a individuální identifikace pohřbů v kryptě kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze (17. až 18. století)
Období: 2025–2026
Poskytovatel: Národní muzeum
Typ projektu: Interní grant
Řešitel za NM: Mgr. Jan Cvrček, Ph.D.
Spoluřešitel: Mgr. Sylva Drtikolová Kaupová, Ph.D.

Předpokládané výsledky/výstupy:

Hlavním výstupem projektu bude odborný recenzovaný článek v Časopise Národního muzea (řada přírodovědná) o pohřbech v kryptě kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně představující syntézu antropologických a historických dat, včetně A) databáze kosterních pozůstatků z krypty kostela ve sbírkách NM s komplexními informacemi o pohlaví, věku, patologiích atp., a B) databáze jedinců pohřbených v kryptě kostela na základě historických pramenů ve formě online přílohy.

Dalšími výstupy budou: 1) odborný recenzovaný článek v Časopise Národního muzea (řada přírodovědná) o pohřbu a ostatcích slavného lékaře Jana Františka Löwa z Erlsfeldu a členů jeho rodiny v tomto kostele, neboť na rok 2025 připadá výročí 300 let od jeho úmrtí; a 2) odborný recenzovaný článek v periodiku s impakt faktorem (např. International Journal of Osteoarchaeology) či Scopus zabývající se paleopatologií zkoumaných jedinců.