Symbolické utváření národní krajiny v období závěrečné fáze českého národního hnutí 1860–1914 ve světle sbírek Národního muzea

Národní muzeum jako instituce bytostně spjatá s dějinami českého národního hnutí 19. století a s aktivitami realizovanými v jeho zájmu nabízí potenciálnímu návštěvníkovi své Historické budovy také umělecká ztvárnění české krajiny, čímž otevírá zajímavou otázku spojenou s významem krajiny v kontextu formování moderního českého národa. Z konkrétních krajinných prvků je tak možné zmínit např. alegorické postavy Labe a Vltavy (Antonín P. Wagner) umístěné nad fontánou na rampě před zmíněnou budovou či památný Říp (Julius Mařák) vyobrazený na jedné z krajinomaleb zdobících vnitřní prostory tohoto objektu. Krajina jako interdisciplinární objekt výzkumu se v českém prostředí nachází v zájmu široké škály přírodovědeckých i společenskovědních oborů  již od devadesátých let 20. století. V případě historie se jedná především o problematiku barokní či industriální krajiny, krajině jako důležitému aspektu v procesu formování moderního českého národa a konstruování národní identity byla dosud věnována pouze minimální pozornost.
Jedna z potřeb moderních národů, tj. promítnutí sebe sama do prostoru, se objevovala také v případě národa českého. Neúspěchy a peripetie na poli státoprávních bojů a rostoucí česko-německý nacionální antagonismus s sebou nesly snahu o promítání nenaplněných potřeb, představ a tužeb do krajiny, jež měla zároveň v rámci veřejného prostoru silný mobilizační potenciál. Do krajiny, kterou je možné vnímat jako fyzický a zároveň také symbolický prostor, byly také národním společenstvím projektovány mnohé významy, byla vnímána jako symbol vlasti a domova. Stávala se součástí národně-identifikačního dědictví, společně sdíleného obrazu dějin, dějištěm národního života. Jedním z atributů připisovaných krajině bylo češství, spojované s celými krajinnými oblastmi (např. s Polabím či Povltavím).
V rámci tohoto mezioborového vědeckého a popularizačního projektu (zaměřen na sbírky Historického muzea, Knihovny Národního muzea a Českého muzea hudby) bude hlavní pozornost věnována dvěma dvojicím krajinných prvků Čech – hlavním českým řekám Vltavě/Labi a symbolikou opředeným horám Řípu/Blaníku. Právě ony patřily mezi nejvýznačnější hory, jež se stávaly v průběhu 19. století významnými místy paměti českého národa (Říp – symbol počátku národa, Blaník – symbol naděje národa). Výzkum zvoleného tématu tak mj. souvisí s konceptem tzv. míst paměti, v tomto případě přírodních výtvorů, plnících funkci památného prostoru, v němž se upevňuje kolektivní paměť.

Název projektu: Symbolické utváření národní krajiny v období závěrečné fáze českého národního hnutí 1860–1914 ve světle sbírek Národního muzea
Období: 2017–2018
Poskytovatel: Národní muzeum
Typ projektu: Interní grant (mezioborový)
Řešitel za NM: Mgr. Nina Milotová, Ph.D., PhDr. Markéta Kabelková, Ph.D. (spoluřešitel)

Předpokládané výsledky/výstupy:
V rámci projektu bude realizována putovní panelová výstava (doplněná poslechem zvukových ukázek a fotorámečkem), publikován bude článek v odborném recenzovaném periodiku a minimálně 1 kapitola v odborné knize. Dále budou předneseny minimálně 2 příspěvky na odborných konferencích. Téma projektu také umožňuje široké spektrum popularizace výzkumu – vybrané sbírkové předměty budou prezentovány prostřednictvím virtuální výstavy na portálu eSbírky, je počítáno s publikováním popularizačního článku a realizací přednášky pro veřejnost.