Soupis středověkých rukopisů KNM. Doplňky ke katalogům F. M. Bartoše, J. Vašici a J. Vajse

Nedílnou součást Národního muzea představuje jeho knihovna. Byla založena současně se vznikem NM a uchovává poklady nevyčíslitelné hodnoty. Mezi ně patří i sbírka rukopisů, která obsahuje přes 5600 kodexů a několik tisíc jejich zlomků. Nejstarší rukopisy v muzejní sbírce pocházejí z 11. století, některé z fragmentů jsou ještě starší. Středověké kodexy samozřejmě náleží k badatelsky nejvíce využívaným. V určitém protikladu k významu samotné rukopisné sbírky, po Národní knihovně ČR druhé největší v České republice, je její katalog, který zpracoval F. M. Bartoš v době první světové války a který – přes pozdější vydání několika oborově nebo jazykově zaměřených soupisů – musí odborné veřejnosti sloužit dodnes. Jedním z mnoha postupných krůčků ke zlepšení tohoto stavu je vydání publikace Michala Dragouna „Soupis středověkých rukopisů Knihovny Národního muzea. Doplňky ke katalogům F. M. Bartoše, J. Vašici a J. Vajse“, která přináší vědecký popis 126 kodexů, získaných do KNM po dokončení katalogu Bartošova. Mezi nejvýznamnější akvizice náleží Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky, v současnosti nejstarší dochovaný rukopis s jejím textem, a tzv. Jenský kodex, sborník husitských textů a obrazových antitezí, sestavený na konci 15. století Bohuslavem z Čechtic a zobrazující zesvětštělou a zkaženou středověkou církev v protikladu k ideálům církve doby apoštolské. Bylo by ale nespravedlivé vyzdvihnout jen tyto dva rukopisy, i další obsahují důležitá díla české literatury – texty Jana Husa, Jakoubka ze Stříbra, Petra Chelčického a dalších husitských autorů, polemiku jejich odpůrců, památky středověkého iluminátorského umění, zápisy právní, liturgické, teologické, medicínské a třeba i nejstarší českou kuchařku. Publikaci vydalo Národní muzeum a Scriptorium, spolek pro nekomerční vydávání odborné literatury. Vznik rukopisu financoval programový projekt Ministerstva kultury, samotné vytištění díla potom umožnil výzkumný záměr Národního muzea.