Sbírka dokladů k vývoji knižní kultury uchovává především materiály neknižní povahy 19., 20. a 21. století. Předměty jsou rozčleněny do sbírkových fondů podle obsahu.
- Významná část sbírek se nachází ve fondu Nakladatelské archivy a osobní fondy, které dokládají činnost více než čtyřiceti nakladatelů (například V. Petr, J. Pelcl, V. Žikeš, L. Mazáč), dále knižních grafiků, typografů, ilustrátorů a sběratelů. S fondem souvisí fond Nakladatelské prospekty, uchovávající nakladatelskou a knihkupeckou reklamu od 18. století do současnosti.
- Rozsáhlý fond Ilustrace dokumentuje výtvarnou podobu české knihy zejména v meziválečném období (například tvorba J. Čapka, C. Boudy, P. Dillingera), ale i na přelomu 19. a 20. století (A. Scheiner, V. Černý, V. Oliva). Součástí fondu jsou práce výtvarníků pro nakladatelství vzniklá po druhé světové válce. Fond je doplňován i o současnou knižní ilustraci.
- Fond Štočky dokumentuje téměř všechny tiskové techniky a způsoby výroby štočků, které sloužily pro tisk knih a časopisů v 19. a 20. století. Vysokou uměleckou hodnotu mají autorské štočky českých výtvarníků (J. Čapek, J. Hodek, J. Váchal). Ve fondu Hmotné památky jsou soustředěny předměty používané při knihtiskařské a knihařské činnosti. Součástí sbírky jsou i sady knihtiskových liter nebo kolekce polygrafických a knihařských strojů. Na tento fond navazuje fond Nábytek, ve kterém je soustředěn mobiliář z pracoven významných osobností české knižní kultury (J. Váchal, L. Jiřincová, J. Otto, K. Čapek, J. Zeyer, K. Havlíček či J. Arbes).
- Základem fondu Plakáty, dokumentujícího mimo jiné českou nakladatelskou reklamu, je kolekce sběratele K. J. Obrátila zejména z období počátku 20. století. Ve fondu se nacházejí větší soubory plakátů A. Muchy, E. Orlika, K. Reisnera nebo H. Melicharové a J. Hodka. Fond doplňuje i současný plakát s knižní a muzejní tematikou.
- Fond Typografika obsahuje návrhy typografických úprav publikací, návrhy písem (zejména autorů O. Menharta a M. Kalába) a vzorníky abeced.
- Hlavní část fondu Předsádkové papíry tvoří sbírka ozdobných knihařských papírů z pozůstalosti R. Hlavy, užívaných při vazbě knih, většinou z 19. a 20. století. Fond doplňují menší soubory historických i současných předsádkových papírů.
- Fond Exlibris představuje druhou největší sbírku svého druhu v České republice. Jsou zde shromážděné exlibris, akcidenční tisky, supralibros od 16. století do současnosti, nejpočetněji jsou však zastoupena exlibris z období od 30. let do 80. let 20. století. Základ fondu tvoří sbírky K. J. Obrátila, J. Paroubkové, M. Novotného a A. Chvály.
- V podsbírce je uchováván rovněž fond Svaté obrázky, jehož nejcennější částí je sbírka B. Přibila převážně z 18. a 19. století. Doplňuje ji velký soubor svatých obrázků původně z Literárního archivu KNM, dále pak tiskové archy se svatými obrázky z tiskárny J. Koppeho. Ke svatým obrázkům tematicky patří fond Zbožných vzpomínek.
- Fond Kramářské písňové a prozaické tisky je největší sbírkou svého druhu v České republice. Zahrnuje tisky s duchovní i světskou tematikou, vydané v rozmezí od 17. až do počátku 20. století.
- Jiný pohled na písňovou produkci představuje fond Rukopisné zpěvníky. Obsahuje rukopisy zaznamenávající světské a duchovní písně především 19. a 20. století. Početný je také fond Modliteb, převážně tištěných.
- Fond Knižní celky obsahuje knihovny osobností knižní kultury 20. století (J. Váchal, M. Marten, A. Chvála, M. Novotný a další). Rozsahem a kvalitou jsou však nejvýznamnější provenienčně smíšené knižní fondy Obrození a Bibliofilie.
Mohlo by vás zajímat
- Knihovna Národního muzea Je veřejná vědecká knihovna a druhá největší knihovna s historickými fondy v České republice. Vznikla společně s Národním muzeem v roce 1818.
- Oddělení knižní kultury Myšlenka založit samostatné oddělení knižní kultury, které by se zaměřovalo především na sbírání dokladů neknižní povahy 19. a 20. století, se objevila krátce po založení Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou v roce 1957. Za hlavního iniciátora této myšlenky je možno považovat dr. Miloslava Bohatce. K samotnému založení oddělení došlo v roce 1969 a do jeho čela se postavil dlouholetý pracovník KNM dr. Karel Bezděk. Sbírky oddělení byly rozděleny do několika sbírkových fondů podle jejich obsahu.