Výstava Tajemná Núbie v Historické budově Národního muzea připomíná mezinárodní akci na záchranu ohrožených památek na historickém území Núbie, kterou před 65 lety vyhlásilo UNESCO. Díky československým expedicím a podílu na nálezech tehdejšího Československého egyptologického ústavu Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy se tak ve sbírkách Národního muzea podařilo uchovat výjimečné kulturní dědictví oblasti Dolní Núbie.
V roce 1959 rozhodla egyptská vláda o vybudování Vysoké přehrady u Asuánu, která měla zajistit rozvoj průmyslu a zemědělství v zemi. V důsledku výstavby přehrady však mělo dojít k zaplavení celého, přibližně 500 km dlouhého úseku Nilu, představujícího historické území Dolní Núbie, a k ohrožení jejího výjimečného kulturního dědictví. UNESCO proto vyhlásilo mezinárodní akci na záchranu ohrožených památek, do které se zapojilo také Československo prostřednictvím nedlouho předtím založeného Československého egyptologického ústavu, který do oblasti Dolní Núbie (dnešního Egypta) v letech 1961–1965 vyslal celkem pět expedic.
První a druhá expedice (1961–1962) byly věnovány lokalizaci tzv. Jižního chrámu v Táfě a dokumentaci tzv. římské pevnosti v nedalekém Kertási. Práce v následujících dvou letech (1963–1964) se soustředily na dvě oblasti označené jako severní a jižní československá koncese. V rámci epigrafického průzkumu obou koncesí bylo nalezeno 243 skalních nápisů a na pět tisíc skalních kreseb a maleb. Ruku v ruce s epigrafickým průzkumem byl prováděn průzkum archeologický. Bylo objeveno celkem pět pohřebišť, sedm skalních hrobek, řada strážních věží sloužících k ochraně jižní hranice Římské říše, která regionem procházela, a jeden kamenolom. Poslední expedice v roce 1965 cílila na archeologický výzkum dvou mohylových pohřebišť nacházejících se v lokalitách Wádí Kitna a Jižní Kalábša.
Výstava představující československé aktivity v rámci akce UNESCO zasazuje do širšího dějinného kontextu zájem obyvatel českých zemí o starověké dějiny Núbie. Již v roce 1827 se do Dolní Núbie vypravil rakouský voják a diplomat s českými kořeny Anton Prokesch von Osten, který vyhotovil velmi přesnou mapu celé oblasti. S jeho zápisky a poznatky z cest se budete moci blíže seznámit ve výstavě, stejně jako s dopisy, deníky a v pozdějších dobách také fotografiemi dalších českých cestovatelů. Vedle expedice Československého egyptologického ústavu se na mezinárodní akci v Núbií pod záštitou UNESCO podílel také vůbec nejvýznamnější český egyptolog, Jaroslav Černý, jenž po roce 1948 působil v britském exilu.
Předměty, které Československo získalo jako podíl na nálezech z akce UNESCO, jsou dnes uloženy v Náprstkově muzeum asijských, afrických a amerických kultur Národního muzea. V rámci výstavy Tajemná Núbie si budete moci prohlédnout unikátní soubor skalních nápisů, které popisují brutální postupy egyptských vojsk na počátku 12. dynastie (20. století př. n. l.) proti místnímu núbijskému obyvatelstvu, dále fragmenty rakví, které byly v druhé polovině 2. tisíciletí př. n. l. použity k pohřbu místních elit nebo nádherně zdobenou produkci núbijských hrnčířů. Součástí výstavy jsou také sbírkové předměty zapůjčené ze státního zámku Kynžvart a státního hradu Buchlova. Z Kynžvartu byla zapůjčena kompletní pohřební výbava staroegyptského nositele pečeti Kenamona z vrcholné 18. dynastie (15. století př. n. l.), včetně dvou luků, které byly ve starověku symbolem Núbie, tj. Země luku. Kenamon byl pohřben v černé rakvi, bohatě zdobené zlatem z núbijských dolů, jejíž kopie bude v rámci výstavy také k vidění.
