Informační systémy a digitalizace

Video

Odbor digitalizace a informačních systémů (ODIS) má za sebou důležitý rok, ve kterém jsme realizovali několik zásadních rozvojových a audiovizuálních projektů a současně zvládli rozvíjet klíčové systémy potřebné pro každodenní provoz Národního muzea. Naše práce se promítla do atraktivnějšího zážitku návštěvníků, vyšší stability a bezpečnosti IT infrastruktury a také do konkrétních finančních úspor.

Velkou část práce ODIS v roce 2025 tvořily audiovizuální projekty, které přímo formují návštěvnický zážitek a posouvají úroveň výstavních a expozičních řešení.

Živé kořeny

V mobilní aplikaci Národní muzeum v kapse vznikl zážitek rozšířené reality v Panteonu, nazvaný Živé kořeny, který návštěvníkům v prostoru Panteonu umožňuje „vidět“ digitální vrstvu nad reálným prostředím. Klíčovým prvkem je virtuální strom, jenž symbolicky propojuje hlavní dějinné příběhy (např. pravda, ženy, věda, vlast aj.) a postupně je návštěvníkovi odkrývá pomocí mluveného slova i textu. Aplikace zároveň zobrazuje osobnosti Panteonu v AR po zaměření mobilním telefonem. Projekt vznikl ve spolupráci s Českou spořitelnou.

Paměť budoucnosti

Paměť budoucnosti je další digitální instalace rozšířené reality, která návštěvníky vybízí k zastavení a vytvoření osobního (nebo společného) vzkazu „pro své budoucí já“. Vzkaz se ukládá do virtuálního trezoru v prostoru kupole Historické budovy a po letech se uživateli může vrátit jako připomínka myšlenek, přání a hodnot. Instalace podporuje také skupinové vzkazy (2–5 osob) a zdůrazňuje společný zážitek i vztahový rozměr. Projekt je realizován ve spolupráci s Českou spořitelnou.

Kroky pokroku

V expozici Dějiny vznikl projekt virtuální reality s 8 VR brýlemi, 4 displeji a projekcí nazvaný Kroky pokroku, jenž návštěvníky pozve do železničního kupé projíždějícího časem. Postupně přenáší návštěvníky do let 1890, 1930 a 1960 a nabízí fiktivní dialogy reálných osobností o přínosech i úskalích technického pokroku světa, který se objevuje za okny.

Minecraft

Vedle toho se Národní muzeum také přesunulo do světa Minecraftu a umožňuje virtuální návštěvu Národního muzea v herním prostředí Minecraftu prostřednictvím tří tematických misí, které kombinují zábavu a vzdělávání. Hráč začíná v Panteonu a postupně se vydává do hlubin země do světa minerálů (dobrodružná výprava s překážkami a hádankami), do podmořského světa inspirovaného expozicí Zázraky evoluce (hledání plejtváka myšoka) a do keltského oppida, kde řeší detektivní příběh navázaný na expozici Lidé a jejich předci.

AV prvky v expozici Lidé

Jedním z významných projektů bylo AV řešení pro Lucy a expozici Lidé a jejich předci, které zahrnovalo dvě 4K LED stěny, tři projektory a osm displejů. Součástí bylo i vytvoření 3D digitalizace Lucy a Selam, příprava 3D modelu digitalizované lebky Lucy, 3D animace a VR Lucy, což jsou výstupy, které mají vysokou technologickou i prezentační hodnotu.

Audiovize ve výstavách a expozicích

Výrazně jsme se podíleli na audiovizuálním zajištění celé řady výstav, mezi které patřily například Čingischán, 100 pokladů, 100 příběhů, Františka Plamínková a my, Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, Slasti a neřesti, Soňa Červená a Czech Press Photo 2024. Tyto projekty zahrnovaly instalace projekcí, displejů, sluchátek i reproduktorů a často šlo o technicky i organizačně náročnou podporu, která musela být připravena tak, aby fungovala dlouhodobě stabilně v reálném návštěvnickém provozu.

Součástí našich aktivit bylo také doplňování audiovizuálních prvků do existujících expozic, například v Mykobotanice, nebo v Českém muzeu hudby, kde byl realizován interaktivní kiosek s digitalizovanou niněrou. Právě tyto realizace ukazují, že oddělení ODIS se dlouhodobě podílí nejen na nových výstavách, ale i na průběžném zvyšování kvality a atraktivity stálých expozic.

Kromě nových instalací jsme v roce 2025 zajišťovali také rozsáhlou údržbu audiovizuální techniky. Proběhla například výměna projektorů ve spojovací chodbě a zároveň jsme posilovali kybernetickou bezpečnost expozic postupným nasazováním systému ClearPass na switchích ve výstavních prostorách v Historické budově i na pobočkách.

Digitalizace

Zvuková laboratoř Národního muzea

V roce 2025 se Zvuková laboratoř Národního muzea profilovala jako klíčové pracoviště v oblasti ochrany, digitalizace a výzkumu historických zvukových nosičů na mezi-institucionální úrovni. Zásadním přínosem roku byla realizace projektů Národního plánu obnovy zaměřených na modernizaci technického a technologického zázemí laboratoře, které umožnily efektivnější zpracování poškozených, nestandardních a atypických analogových zvukových nosičů ze sbírek Národního muzea (reg. č. 0442000052). Posílení kapacit a rozvoj specializovaných postupů vytvořily předpoklady pro systematické rozšíření odborných činností laboratoře i mimo rámec vlastních sbírek Národního muzea.

Na tuto modernizaci přímo navázala realizace rozsáhlých digitalizačních projektů pro partnerské instituce na národní úrovni, zejména pilotní digitalizace fonografických válečků Národního technického muzea (reg. č. 0442000067) a záchrana historických magnetických pásů ve spolupráci se zvukařskou profesní organizací OAZA a Českobratrskou církví evangelickou (reg. č. 0442000040). Zvuková laboratoř tak potvrdila svou roli vhodného partnera pro okolní paměťové instituce směrem ke zpracování ohrožených zvukových médií, zároveň však své odborné aktivity systematicky doplňovala o popularizační, přednáškovou a mediální činnost v České republice i v zahraničí. Tím Zvuková laboratoř dlouhodobě posilovala viditelnost Národního muzea jako instituce, která propojuje špičkové technologické zázemí, odborný výzkum a otevřené zpřístupňování zvukového kulturního dědictví veřejnosti.

eSbírky

Rok 2025 byl pro portál eSbírky obdobím intenzivního rozvoje, během něhož se platforma postupně transformovala do nové verze – eSbírky 2.0. Tato verze představuje novou generaci národního agregátoru digitálních sbírek, jejíž spuštění je naplánováno na první čtvrtletí roku 2026. Projekt, vycházející z příprav realizovaných v letech 2023–2024, přinesl moderní technologická řešení, vyšší úroveň bezpečnosti, nový design a zlepšenou uživatelskou přístupnost. V roce 2025 byl dokončen vývoj front-endové i back-endové části platformy a zároveň došlo ke zjednodušení procesu importu dat, což dále posílilo uživatelskou přívětivost systému.

Do platformy se v průběhu roku zapojilo 12 nových paměťových institucí a ke konci roku eSbírky zpřístupňovaly celkem 294 349 předmětů ze 221 institucí, což představuje meziroční nárůst o 34 567 digitalizovaných muzejních předmětů. Tento dynamický rozvoj a rostoucí zapojení institucí potvrzují význam portálu a vytvářejí předpoklady pro efektivní komplexní testování nové verze a následnou migraci dat, která proběhne v roce 2026.

Vědecké databáze

V průběhu roku 2025 jsme realizovali významné vylepšení webových výstupů vědeckých projektů DKRVO. Prezentace webových databází z roku 2024 byla rozšířena a upravena dle požadavků kurátorů, čímž byla vytvořena nová dokumentace popisující současná řešení.

Ve druhé polovině roku jsme úspěšně vyvinuli a nasadili 13 nových databází, přičemž všechny byly implementovány před koncem roku. V současném roce se zaměřujeme na vývoj robustnějšího řešení, které zajistí stabilnější a efektivnější provoz našich databází a webových platforem.

Fotoateliéry Terezín

Rok 2025 byl pro digitalizační pracoviště v Terezíně spojen s otevřením nové expozice Národního muzea a dalších velkých výstav. Podílelo se velkou měrou na přípravě a úspěšném otevření expozice Lidé a jejich předci, dále výstav, jako jsou Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, Slasti a neřesti nebo Soňa Červená, a to pomocí dokumentace a digitalizace exponátů. Fotografická dokumentace sloužila nejen k zachycení stavu exponátů po restaurování a před převozem do expozice, ale také jako podklad pro odborné publikace, katalogy a vědecké články.

Dále se v rámci roku 2025 povedlo díky projektu NPO modernizovat skenovací pracoviště v Terezíně v UDT II., kde se průběžně digitalizují sbírky Národního muzea, probíhaly zde skenovací práce např. při přípravě výstavy Františka Plamínková a my. Zde vytvořené digitalizáty jsou dále užívány jako podklady pro výstavy, publikace, pro badatele a dále umožňují zpřístupnění předmětů široké vědecké i laické veřejnosti, bez nutnosti přímé manipulace s originály, čímž se významně snižuje riziko poškození, mnohdy vzácných, originálů.

Vedle cílené digitalizace na základě konkrétních požadavků probíhala i systematická digitalizace sbírek, která přispívá k jejich dlouhodobé ochraně a širší dostupnosti. Tímto způsobem se postupně rozšiřuje digitální archiv muzea a vytvářejí se podklady pro budoucí výzkum a prezentaci sbírek.

Infrastruktura a interní systémy

Prodejní systémy a ekonomický přínos pro muzeum

V roce 2025 jsme se intenzivně zaměřili na rozvoj a stabilizaci prodejního systému s cílem zajistit jeho bezproblémový provoz i při mimořádné návštěvnické zátěži a současně zlepšit řízení kapacit u nejnavštěvovanějších výstav a expozic. Klíčová byla příprava a implementace prodeje časových vstupenek s dynamickou kapacitou po dobu vystavení fosilií Lucy & Selam. Výsledkem byla plně stabilní a spolehlivá funkčnost bez výpadku, a to i při extrémním zájmu o vstupenky během krátkého období – Lucy & Selam navštívilo více než 200 000 osob. V průběhu roku pak prodejním systémem prošlo více než 1 300 000 návštěvníků, aniž by došlo k jakémukoli významnému omezení nebo přerušení prodeje, což potvrzuje technickou připravenost i dlouhodobou spolehlivost našich řešení.

Vedle zajištění provozní stability jsme dosáhli také významného ekonomického přínosu vyjednáním snížených poplatků za karetní platební transakce. Jedná se o systémovou změnu s dlouhodobým dopadem, díky které Národní muzeum ušetří nejméně 500 000 Kč ročně.

V roce 2025 jsme rovněž rozšířili prodejní místa prostřednictvím samoobslužných kiosků, které zvyšují dostupnost prodeje a zkvalitňují návštěvnický servis bez nutnosti navyšování personálních nákladů. Nové kiosky byly instalovány u výstavy 100 pokladů, 100 příběhů v Historické budově a před Dětským muzeem a jejich zásadním přínosem je, že bez nových nákladů generují návštěvnost i tržby, které by jinak s vysokou pravděpodobností nevznikly. Prostřednictvím těchto nových kiosků bylo prodáno 4 000 vstupenek v hodnotě 390 000 Kč, což představuje konkrétní důkaz efektivity tohoto řešení.

Komunikace a interní provozní systémy

V oblasti podpory interní i externí komunikace jsme nasadili novou verzi pozvánkového systému Mailkit Insight. Cílem této změny bylo snížení chybovosti a odstranění části dosavadních problémů spojených s rozesílkami. Nové řešení zároveň umožňuje přesnější filtrování odpovědí příjemců a poskytuje spolehlivější data, čímž přináší lepší kontrolu a efektivnější vyhodnocování komunikačních kampaní a pozvánek.

Zároveň byl instalován, nakonfigurován a spuštěn do testovacího provozu docházkový systém ANET. V průběhu roku proběhla technická analýza řešení, integrace s personálním systémem a příprava instalace šesti docházkových terminálů, jejichž nasazení probíhá.

Zpřístupnění odborných dat veřejnosti

Mezi důležité úspěchy roku 2025 patří i publikování vědeckých databází na webu Národního muzea. ODIS připravil řešení, které umožňuje vyhledávání v databázích konkrétních sbírek, a to napříč historickými sbírkami, přírodovědeckými sbírkami, hudebními sbírkami i archivem Národního muzea. Tento krok je významný jak pro odbornou veřejnost, tak pro celkovou digitální prezentaci muzea, protože posiluje otevřenost, dostupnost informací a moderní charakter instituce.

Modernizace prostředí pro výuku a konference

V průběhu roku 2025 jsme pokračovali v modernizaci technologií, které slouží zaměstnancům Národního muzea. Probíhala rekonstrukce projekční techniky v učebnách 102, 103 a 104, včetně výměny prezentační techniky tak, aby podporovala Microsoft Teams a odpovídala současným nárokům na hybridní spolupráci a vzdělávání.

Kybernetická bezpečnost

Informační bezpečnost byla v roce 2025 jednou z našich priorit. Nasadili jsme FortiAnalyzer, který funguje jako „černá skříňka“ pro síťovou bezpečnost a sbírá a ukládá bezpečnostní záznamy z firewallů a dalších zařízení. Díky tomu je možné zpětně dohledat, kdo, odkud a kdy se připojoval, a současně systém pomáhá rychleji odhalovat útoky, pokusy o průnik, viry nebo podezřelé chování. FortiAnalyzer výrazně usnadňuje také kontroly, audity a vyšetřování incidentů a je důležitým prvkem pro profesionální úroveň bezpečnostního dohledu.

Zároveň jsme zprovoznili systém ClearPass, který hlídá, kdo a co se připojuje do sítě. Díky tomu se do infrastruktury dostanou pouze ověření uživatelé a schválená zařízení, a navíc lze oddělit typy zařízení, například zaměstnance, návštěvy, IoT nebo techniku. Tento přístup významně zvyšuje bezpečnost Wi-Fi i vnitřní sítě a snižuje riziko zavlečení problému do celé organizace.

Významným úspěchem v roce 2025 bylo také posílení zálohování a celkové obnovitelnosti dat. Byly nastaveny denní a týdenní zálohy virtuálních serverů, probíhala příprava objektového úložiště pro přesun záloh fileserveru a byl zprovozněn server pro páskovou mechaniku. Funkčnost záloh byla ověřena a zálohy jsou pravidelně měněny a archivovány, přičemž jsou uloženy v sejfu v PM. Díky těmto krokům je Národní muzeum lépe chráněno proti ztrátě dat a zároveň připraveno reagovat v případě kybernetických incidentů nebo technických poruch.

V roce 2025 se podařilo posílit stabilitu a odolnost infrastruktury Národního muzea. Připojili jsme nový virtuální server ve 3. patře Historické budovy, na kterém běží 70 serverů pro systémy Národního muzea. Současně jsme zajistili redundanci internetového připojení tak, aby Historická a Nová budova měly oddělené připojení a provoz byl odolnější vůči výpadkům. Pro zvýšení odolnosti a bezpečnosti jsme také přenesli druhý firewall do vedlejší budovy, čímž jsme snížili rizika a posílili kontinuitu provozu klíčových systémů.

Závěr

Rok 2025 byl pro ODIS rokem, kdy jsme dodali kombinaci měřitelných výsledků, technologické stability a modernizace. Zvládli jsme vysoké návštěvnické zatížení bez výpadků, zavedli řadu úspěšných AV projektů, pomohli jsme muzeu dosáhnout dlouhodobých finančních úspor, rozšířili jsme návštěvnické služby a současně jsme posílili kybernetickou bezpečnost i infrastrukturní odolnost. Výsledkem je, že ODIS v roce 2025 významně přispěl k tomu, aby Národní muzeum fungovalo jako moderní instituce, která je schopná využívat digitální technologie nejen pro interní provoz, ale i pro špičkovou prezentaci a zážitkové projekty pro veřejnost.