Muzejní jednohubky v českém znakovém jazyce

Video představí významný fenomén z období mladší doby kamenné v oblasti severního Přičernomoří – tripolskou kulturu. Zajímavé je, že o její první průzkum se zasloužil český rodák Čeněk Chvojka.

Z oblasti severního Černomoří pochází z doby železné poměrně velké množství ženských hrobů, v nichž se našly zbraně. Příspěvek blíže představí tyto nálezy, zajímavosti a fakty spojené s hroby tzv. skythských či sarmatských Amazonek.

Torzo mužské sošky, které Národní muzeum přechovává v archeologické sbírce, patří k nejstarším neolitickým plastikám z našeho území. Pochází původně z asi 30 cm vysoké lidské figurky, která byla vyrobena před více než 7 000 lety a mohla sloužit např. v rámci uctívání předků.

Ozdoby vzácně nacházené v Čechách převážně v hrobech kultury s lineární keramikou, vyráběné z lastur mořského mlže ostnovky (lat. spondylus), patřily mezi prestižní předměty. Příklady spondylového šperku máme i ve sbírkách Národního muzea.

Jak parlament zasahoval v klíčových okamžicích 20. století v Československu? Zajímavé informace k jeho roli v politickém životě Československa se dozvíte z připraveného videa.

Knížecí hrobka v Hochdorfu patří bezpochyby k jednomu z nejvýznamnějších archeologických nálezů 20. století. Jedná se o skutečnou „pravěkou pokladnici“, kde byl kromě honosných zlatých šperků nalezen také pohřební vůz a luxusní hodovní servis.

Na konci doby bronzové dochází nejen k hospodářsko-sociální proměně společnosti, ale také k násilnému zániku některých lokalit. To vše bylo doprovázeno posunem některých kočovných kmenů z prostoru Severního Přičernomoří.

Římskou civilizaci běžně a oprávněně spojujeme s velkolepými stavebními projekty. Obdivujeme především monumentalitu veřejných budov, chrámů nebo měst. Pro jejich náležité fungování však byla nezbytná dnes mnohdy málo patrná či přehlížená infrastruktura. Pojďme se podívat na jeden z nejúžasnějších akvaduktů, jaké kdy Římané zbudovali!

Bouře přinášela do života předků závažná rizika. Silný vítr, déšť a blesky ničily úrodu, braly střechu nad hlavou i lidské životy. Závažnost nebezpečí dokládá existence mnoha ochranných praktik, které měly příchod bouře odvrátit, případně zmírnit její dopad.

Řád bílého lva je nejvyšším vyznamenáním České republiky a zároveň ústředním exponátem výstavy Lvem mě nazývají. Zjistěte, jaké všechny podoby může mít a co ukrývá jeho historie.

U příležitosti výročí Vzniku samostatného Československa připravilo Národní muzeum výstavu Lvem mě nazývají. Tentokrát se zaměříme na exponáty související s Československými legiemi – prapor roty Nazdar a obraz Františka Kupky.

Jak probíhala bitva na Bílé hoře? To vám představíme prostřednictvím historické jednohubky připravené k výstavě 1620. Cesta na Horu.

Jak fungovalo České království, jak bylo zakotveno v mezinárodním prostředí a jak se do sporu mezi českými stavy a Habsburky podařilo vtáhnout celou Evropu?

Jak byla vnímána bitva na Bílé hoře následujících 400 let? A jak se promítla do tvorby básníků, spisovatelů, dramatiků či tvůrců písňových textů?
 

Po bitvě na Bílé hoře odešla za hranice řada obyvatel, zejména těch, kteří se cítili být ohroženi a také ti, kteří se měli přihlásit ke katolické církvi, se kterou nikdy nesouhlasili. Jaká na ně v zahraničí čekala úskalí a jak vypadal jejich návrat zpět do vlasti?
 

Před 400 lety padlo rukou kata Mydláře 27 vůdců stavovského povstání. Jak taková poprava probíhala? A jak náročné bylo katovské řemeslo?