Letošní podzimní dvojčíslo časopisu Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum (roč. 65, 2020/3–4) nabízí tři tematic­ky různorodé studie. O vybraných osobnostech česko-francouzských kulturních styků pojednává příspěvek J. Kašparové Mezi Prahou a Paříží. Neznámé a málo známé „hrdinky“ česko-francouzského kulturního světa první poloviny 20. století, o proble­matice dochování a rekonstrukce knihoven vybraných ženských klášterů pak text R. Modrákové Knihovny ženských klášterů v pohusitském období. Zobrazení Pátečníků v kresbách Adolfa Hoffmeistra se věnuje studie J. Bílka Pátečníci v kresbě. Do od­dílu Miscellanea byl zařazen příspěvek V. Karfusové Oživlé knižní písmo Oldřicha Menharta, který stručně představuje průběh digitalizace tiskového písma Figural ze 40. let 20. století, při níž se využívají i tužkové kresby ze sbírek oddělení knižní kultury.

V podzimním dvojčísle najdeme také šest recenzí. Rádi bychom upozornili především na obsáhlý příspěvek J. Kašparové věnovaný publikaci francouzského historika Frédérica Barbiera Histoire d’un livre: la Nef des fous, de Sébastien Brant a na sou­hrnnou recenzi E. Frimmové, která se zabývá dvěma katalogy vydanými v nedávné době v Muzeu umění v Olomouci (Kromě­řížská zámecká knihovna I. Prvotisky/Schlossbibliothek Kremsier I. Inkunabeln a Kroměřížská zámecká knihovna II. Katalog 1691). V recenzi K. Andresové Skoupé je s uvedením širšího historického kontextu představena publikace Věrnost a zrada v ohroženém městě. Prameny k politické komunikaci Českých Budějovic na počátku stavovského povstání (1618). Monogra­fie vedle úvodní studie přináší edice řady dokumentů vzniklých v době obléhání Českých Budějovic v roce 1618. J. Sichálek zhodnotil význam publikace Výklad Mikuláše z Lyry na evangelium sv. Matouše. Kritická edice staročeského překladu, která přináší kromě jiného především první moderní kritickou edici staročeského překladu tohoto latinského textu. J. Srnková stručně pojednala o publikaci Středověké rukopisy v českých zemích. Handbušek kodikologa, která za pomoci bohatého obrazového do­provodu pojednává o tom, jak správně sestavit katalogový popis středověkého rukopisu. Oddíl pak uzavírá recenze K. Volekové na sborník vydaný u příležitosti významného životního jubilea Zahrada slov. Ad honorem Zuzana Silagiová.

Sekce Zprávy z Knihovny Národního muzea přináší kromě pravidelné rubriky Nové sbírkové akvizice v Knihovně Národního muzea informace o dvou výstavách. První z nich nazvanou Vzdělaný čtenář uspořádala v rámci projektu Virtuální rekonstrukce rozptýlených provenienčně bohemikálních knižních celků v tuzemských i zahraničních knihovnách Knihovna Národního muzea ve spolupráci s dalšími institucemi na zámku Kynžvart. Na přípravě výstavy Hudební zvěřinec, kterou aktuálně pořádá České muzeum hudby, se významně podílelo oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. O sbírkových předmětech, které byly z knihovny na výstavu zapůjčeny, informuje příspěvek V. Karfusové Sbírky Knihovny Národního muzea na výstavě Hu­dební zvěřinec.

Další pravidelnou součástí podzimního dvojčísla je oddíl Matičních listů Matice české, sekce Společnosti Národního muzea, tentokrát věnovaný Boženě Němcové. Kromě pravidelných rubrik Zpráva o činnosti Matice české v roce 2020 a Informačních panelů připravených v rámci projektu Čeští spisovatelé v regionech České republiky je součástí Matičních listů příspěvek Yvetty Dörflové Tlumok sběratele. Zápisníky Boženy Němcové, jehož součástí je bohatá obrazová příloha.

 

Tištěná verze dvojčísla bude k dispozici počátkem příštího roku.



Sdílení na sociálních sítích




Rozumím