Muzejní klenoty
Muzeum Bedřicha Smetany uchovává ve svých sbírkách kolem dvou tisícovek zvukových snímků Smetanových děl – hudebně dramatických, klavírních, komorních či orchestrálních, a to od nejstarších velmi krátkých záznamů (například operních árií) z počátku 20. století až po současnost. Hojně jsou zastoupeny především gramofonové desky, šelakové i vinylové, ale i magnetofonové pásky, audio a videokazety, a samozřejmě kompaktní disky (CD), reprezentující zejména tuzemskou produkci zhruba posledních třiceti let.
Má vlast na prvním místě
Mezi nejstarší zaznamenané orchestrální skladby Bedřicha Smetany (1824–1884) patří nepochybně Vltava, druhá, a pravděpodobně nejznámější, část cyklu symfonických básní MÁ VLAST. Nacházíme ji v provedení (snímky z dvacátých až třicátých let) nejen českých, ale i zahraničních těles, například orchestru Státní berlínské opery nebo berlínského Velkého filharmonického orchestru. Postupem času byly nahrávány i další symfonické básně. Souborného provedení se celý cyklus dočkal roku 1929 pod vedením Václava Talicha (1883–1961). Snímek tvoří deset gramodesek (vydaných firmou His Master’s Voice) a představuje zároveň úplně první nahrávku pořízenou Českou filharmonií.
Má vlast bývá nazývána symfonickým monumentem a je považována za jedinečnou skladbu sui generis v kontextu světové hudební literatury. Ve sbírkách Muzea Bedřicha Smetany se nacházejí mistrovské nahrávky v podání slavných orchestrů a uznávaných dirigentů, například Rafaela Kubelíka, Karla Ančerla, Václava Neumanna, Libora Peška nebo Jiřího Bělohlávka. Mezi novější akvizice patří i Má vlast s Českou filharmonií pod taktovkou J. Bělohlávka; jedná se bohužel o jeho poslední snímek a firma Decca jej vydala v roce 2017. Samostatnou skupinu tvoří live záznamy ze zahajovacích koncertů několika ročníků Pražského jara, kdy Má vlast zněla kupříkladu za řízení Gaetana Delogu nebo Sira Charlese Mackerrase.
Legendárními ovšem zůstávají nahrávky Rafaela Kubelíka; již jako třiadvacetiletý mladík provedl v roce 1937 s Českou filharmonií básně Vltava a Z českých luhů a hájů, a i později se cyklu Má vlast věnoval, přestože se po r. 1948 rozhodl žít v exilu. Smetanovy básně si nesl v duši celý život, uváděl je po celém světě a pořídil jedinečné zvukové snímky s Vídeňskou filharmonií (1959), symfonickými orchestry v Bostonu (1971), Chicagu nebo se Symfonickým orchestrem bavorského rozhlasu (1988), jehož byl dlouholetým šéfdirigentem. Rafael Kubelík se do rodné země vrátil nakrátko, aby po 44 letech znovu zahájil s Českou filharmonií festival Pražské jaro 1990.
Smetana inspirující
V posledních letech obohatil naši sbírku další unikát: umělecký dokument scénáristy a režiséra Martina Suchánka: Barenboim – Smetana – Má vlast. Tento filmový snímek (záznam na DVD) podává nevšední svědectví o práci jednoho z nejvýznamnějších současných dirigentů, Daniela Barenboima, který Smetanovu Mou vlast nastudoval v koncertní sezóně 2016/2017 současně s dvěma předními evropskými orchestry – Staatskapelle Berlín a Vídeňskými filharmoniky; premiéroval ji v Paříži, v Berlíně, a poté ji provedl i na Pražském jaru v květnu 2017.
Zcela výjimečným se jeví fakt, že rovněž jeden z nejnadanějších dirigentů mladší generace, Jakub Hrůša (*1981), nahrál v roce 2020 pro vydavatelství TUDOR Smetanovo vrcholné dílo s Bamberskými symfoniky, a to i analogově na vinylové gramodesky metodou ‚direct to disc’, tedy bez jediné opravy. Hrůšovo nejnovější provedení Mé vlasti v unikátní sběratelské edici bylo nominováno na cenu International Classical Music Awards.
Hudba pro 21. století
Většina zahraničních návštěvníků přichází do našeho muzea, aby se dozvěděla něco bližšího o Bedřichu Smetanovi, skladateli a vpravdě zakladatelském tvůrčím zjevu české národní hudby. Přijíždějí z Evropy, Asie i Ameriky za hudbou, jejíž kvalitu prověřil čas a která promlouvá ke všem lidem bez ohledu na jazykovou bariéru. Naslouchají působivým Smetanovým skladbám, jež se zapsaly do fondu našeho i světového kulturního dědictví. Ale přeci neodejdou s prázdnou! Mohou si koupit malý stříbrný disk, cédéčko, které se vejde do kapsy a promění se v památku, suvenýr, anebo ten nejkrásnější dárek.
Autorka článku: Mgr. Alena Reichová
