Nově vydaná publikace o R. A. Dvorském [1] odhaluje nejen mnoho zajímavých faktů a detailů ze života tohoto všestranného umělce a průkopníka populární písně, jazzu a dalších tehdy nových žánrů u nás, ale například i ojedinělé vzpomínky na něho. Jedna z nich se vztahuje na Dvorského první nahrávání na gramofonovou desku, které se odehrálo na podzim 1922: „Když si dnes na to natáčení vzpomenu, mám dojem, že jsem se octl v době kamenné. Tenkrát u nás nebyla ještě gramofonová továrna ani nahrávací studio. Natáčení se konalo v hotelu Modrá hvězda (na místě dnešní České národní banky na rohu ulic Hybernská a Na příkopě), kde si pronajal ředitel firmy His Master’s Voice pan Conrad dva pokoje. Spojovací dveře mezi nimi odstranil a místo nich tam zavěsil těžkou černou drapérii, z níž vyčnívala do pokoje velká trouba. Těsně pod ní byl umístěn klavír. Jeho horní desku dal odstranit. Nahrávalo se tehdy běžným způsobem – na vosky. A jaký byl zvuk? Škoda mluvit. Žádné výšky, žádné hloubky. Ale nikomu to nevadilo. Byla to gramofonová deska – zázrak století.

R. A. Dvorský na svých prvních nahrávkách doprovázel známého komika Vlastu Buriana či houslistu Villyho Basse, byť není na etiketách gramofonových desek jmenován. Neobyčejně populární houslová skladba Souvenir od Františka Drdly, kde na klavír doprovází právě houslistu Basse, byla zachycena na desce z roku 1922. O rok později už je na stejné etiketě Dvorský zmíněn, a to jako autor skladby Souvenir di Capri. Svůj hudební vývoj a přejímání různých, tehdy nových žánrů Dvorský opíral mimo jiné o znalost produkce soudobých zahraničních kapel, s nimiž se seznámil na koncertech, ale i prostřednictvím gramofonu. V jeho pozůstalosti tak můžeme nalézt řadu nahrávek z USA, Velké Británie, Německa atd. Patří mezi ně také píseň Why Can’t you od amerického zpěváka Ala Jolsona, kterou Dvorský přezpíval do češtiny a byla zde známa pod titulem Navigátor.

Založení malých uskupení – Melody Makers (1926–1929) a později o něco slavnějších Melody Boys (1929–1945) v čele s R. A. Dvorským – mělo za následek nejen vzestup jejich popularity, ale přirozeně i zvýšenou poptávku na trhu s deskami. Během roku 1930 uzavřel Dvorský smlouvu o nahrávání s německou firmou Kalliope a ještě téhož roku natočil s Melody Boys v Berlíně 12 nahrávek. Na toto nahrávání vzpomínal: „Za nějaký rok už jsme byli zváni do Berlína, kde jsme natáčeli na deskách Kalliope. Původně nás bylo jenom pět a každý ovládal několik nástrojů. Běhali jsme přitom k mikrofonu a odbíhali od něho, podle toho, jak jednotlivé nástroje žádaly. Němci, kteří nás pozorovali, se nám smáli. Přišli a říkali: ,To chcete s tímhle orchestrem takhle nahrávat desky?‘ ,A proč ne?‘ rozzlobil jsem se a poukázal na to, že tak hrajeme v Karlových Varech i v lokálech. Nakonec jsme se dohodli, že jsme nástroje nestřídali a vypomohl nám černošsský orchestr Sama Baskiniho, s nímž jsme pak nahrávání na desky dokončili.“ Na tyto nahrávky rovněž upozorňoval časopis Gramorevue: „… pro Kalliope byl angažován nový pěvec, kterého poprvé slyšíme na deskách. Jest to známý tenor, R. A. Dvorský, přinášející zcela nový genre. Jeho zpěv nám připomíná velké anglické pěvce a vřele vítáme skutečnost, že máme nyní i českého pěvce, jejž lze pokládati za silnou individualitu a jehož desky jsou jedinečné ve způsobu reprodukce…“ V diskotéce jsou tak s etiketou této firmy k nalezení např. přezpívané písně z němčiny – Ich hab kein Auto, v češtině pak foxtrot Já nemám auto nebo Tys moje nebe z Benatzského operety Tři mušketýři (1929). Mimo jiné nahrával Dvorský a Melody Boys krátce i pro další firmy jako Odeon či Telefunken.

Po návratu z turné v Dánsku začali nahrávat pro československou nahrávací firmu Esta, kde se měl Dvorský stát programovým ředitelem, k tomu však nedošlo. Přesto s Melody Boys pro tuto firmu natočil řadu snímků – dobových šlágrů nebo písně z amerických či německých zvukových filmů. Ve Dvorského diskotéce je například uložen na desce pochod Buď zdráv, ty milý důstojníků můj z německého filmu Dozněla píseň (Das Lied ist aus, 1930) nebo foxtrot z filmu Tango jen pro tebeTys moje Greta Garbo. S postupem času však Dvorský nebyl s kvalitou desek spokojen, jak sám vzpomínal v roce 1931: „S Estou už asi nic nebude. Desky jsou čím dál tím horší a asi jim docházejí peníze.“ Jan Werich tak Dvorskému doporučil nově vzniklou československou firmu Ultraphon, k níž s Melody Boys skutečně přešel a kde se také Dvorský stal akcionářem. Bilance s firmou Esta čítá téměř úctyhodných 66 nahrávek v rozmezí let 1930 a 1931.

Mezi prvními nahrávkami R. A. Dvorského a jeho Melody Boys u firmy Ultraphon byly tango-habanera Já miluji jen Vás (Mexicanola) nebo hit tehdejší doby Jen pojď kamaráde (nahráli jak u firmy Esta, tak u Ultraphonu). Ve studiu nahrávali ve dvanáctičlenném obsazení, přičemž pětičlenné jádro Melody Boys bylo doplněno o další muzikanty. Fenomenální úspěch v tuzemsku i v zahraničí nastal s vydáním tanga Cikánka, jehož autorem byl jeden z členů Melody Boys a rovněž také skladatel a dirigent – Karel Vacek (1902–1982). Údajně se prodalo na deskách Ultraphon přes 65 000 desek, což pro Melody Boys znamenalo větší popularitu na tuzemské i zahraniční hudební scéně, a pro Ultraphon potýkající se v této době s hospodářskými problémy ekonomickou pomoc. Další úspěchy následovaly, a proto zmiňme jen vybrané nahrávky z úspěšné „ultraphonské“ éry, které v diskotéce můžeme nalézt: Proslulá píseň Karla Hašlera Ta naše písnička česká z filmu Písničkář. Waltz od Karla Vacka Táboráku plápolej. Později také sólová Dvorského píseň, se kterou se prosadil: Děkuji, bylo to krásné z roku 1938 atd. atd. V roce 1944 nahrával Dvorský a jeho orchestr pro Ultraphon naposledy, avšak písně Chladné polibky a Psáno ve hvězdách, které tehdy Dvorský osobně nazpíval, se v jeho diskotéce nenacházejí.

Dvorský se po válce k samotnému nahrávání dostal až v roce 1953 s písní od B. Nikodéma Sedmikráska, kterou osobně nazpíval tentokrát již pro Gramofonové závody a její etiketu Supraphon. Nahrávací československé firmy Ultraphon a Esta byly totiž v roce 1946 po druhé světové válce znárodněny. Po obvinění z vlastizrady a třech a půl letech v komunistickém vězení se Dvorský vrátil k nahrávání pro Supraphon až v letech 1957 a 1958 (Vzpomínka na Miláno). Dvorského titul z roku 1966 Pohádka o konvalinkách, který v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila vyšel již na malém vinylu, tzv. Single Play (SP), se pak v Československu zařadil mezi nejprodávanější desky 60. let 20. století. Vůbec poslední Dvorského snímek z roku 1966 byl titul od Karla Hašlera Hezká vzpomínka, který se stal součástí dlouhohrající desky Melodie Karla Hašlera. Podobně jako ze závěrečné éry nahrávání pro Ultraphon, tak i z tohoto období 50. a 60. let 20. století se výše zmiňované nahrávky v diskotéce nevyskytují.

V letech 1922–1966 Dvorský údajně natočil neuvěřitelných 1172 snímků, jak spočítal autor zmiňované publikace Jan Müller. Na webových stránkách městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem (Dvorského rodišti) je pak v elektronické podobě dostupná Dvorského diskografie.

Diskotéka uložená v našem muzeu nabízí ojedinělý pohled na sbírku, kterou si R. A. Dvorský během života budoval. Asi už nezjistíme, zda se dochovala kompletně, nicméně můžeme sledovat, jací autoři, jaké žánry a firmy v této sbírce převažovali, nebo jaká je například míra poškození nosičů. Za zmínku rovněž stojí ta část Dvorského diskotéky, kde jsou deponovány zkušební snímky, fólie, soukromé nahrávky aj. a která náleží k inventární řadě s označením MD (atypické gramofonové desky).  Jmenovitě se například jedná o zkušební nebo vzorkovou desku proslulé Cikánky od Karla Vacka či o fólii se zvukovou drážkou, zachycující přenos R. A. Dvorského z Karlových Varů, kde hrával s Melody Boys pro lázeňské hosty. Tato část sbírky bude teprve předmětem bližšího výzkumu.

V roce 2020 tým Nového fonografu Národního muzea zpracoval v rámci projektu VISK 7 (Veřejné informační služby knihoven) téměř celou diskotéku, která čítá úctyhodných 650 kusů. Gramofonové desky byly šetrně vyčištěny, přebaleny do archivačních obalů, nafoceny, zkatalogizovány (jsou vyhledatelné v online katalogu Českého muzea hudby) a zdigitalizovány, díky čemuž jsme získali digitální podobu této sbírky a v této formě bude uchována pro další generace. Diskotéka bude i následně přístupná k prohlížení a poslechu v digitální knihovně Národního muzea – Kramerius.

Nyní probíhá ve stálé expozici Národního muzea – Českého muzea hudby krátkodobá výstavka o životě a díle R. A. Dvorského. Potrvá do 6. 12. 2021 a připomíná 55 let od úmrtí tohoto všestranného umělce.


 Autor článku: Michal Studničný


[1] MÜLLER, Jan. R.A. Dvorský. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2020. Acta phonographica. ISBN 978-80-86646-63-3



Sdílení na sociálních sítích

Fotoalbum




Rozumím